Střežené a veřejnosti nepřístupné. To běžně platí o dvou terezínských depozitářích Historického muzea, které je součástí Národního muzea. Do objektů v Tyršově a Holého ulici mohou jen restaurátoři, badatelé a kurátoři, kteří připravují výstavy. V sobotu i neděli od 10 do 16 hodin se sem ale výjimečně může podívat veřejnost. Národní muzeum totiž slaví 200 let, o víkendu zve lidi na výstavy zdarma a mimořádně je pustí i do zákulisí.

„Představíme především naše restaurátorské dílny. Aby lidé viděli, jak pracujeme s papírem, kovem, se sklem nebo vzácnými kovy. Ukážeme jim také naše digitalizační pracoviště,“ láká ředitel Historického muzea Marek Junek. Pracoviště představí také unikátní předměty, které tu jsou uložené. „Například jeden z našich nejvýznamnějších exponátů, arcibiskupský kočár,“ dodává Junek.

Na prohlídky dílen a digitalizačního pracoviště se museli lidé rezervovat a už v pátek bylo plno. Na archeologický program ve dvoře depozitáře v Tyršově 207 můžete přijít o víkendu kdykoli od 10 do 16 hodin. „Prohlédnete si repliky zajímavých předmětů z archeologické sbírky a v pravěké převlékárně si vyzkoušíte, jak by vám slušelo oblečení našich dávných předků,“ slibuje program.

Další příležitost podívat se především do druhého depozitáře v ulici Prokopa Holého asi jen tak nebude. Chystají zde totiž rekonstrukci. Historické muzeum má převzít 10 tisíc beden s archeologickými fondy a uskladnit je chce právě v Terezíně. Depozitář je přitom už skoro plný, před třemi roky totiž přijal 500 tisíc předmětů Muzea dělnického hnutí.

Aby se sem bedny vešly, musí muzeum vestavět další depozitáře po celém obvodu podstřeší rozlehlé budovy bývalých kasáren. Stavba v atypickém prostoru přijde asi na 80 milionů. Další náklady budou spojené s prací se sbírkami jako jejich převoz, digitalizace nebo konzervování. Instituce tak požádala z regionálního operačního programu evropských fondů (IROP) celkem o stomilionovou částku. „Naši žádost úspěšně přijalo ministerstvo pro místní rozvoj a čekáme na definitivní schválení,“ říká vedoucí oddělení pravěku a antického starověku Historického muzea Marika Tisucká.

„Stavební projekt máme už nakreslený,“ dodává Junek s tím, že muzeum musí brát ohled na památkový charakter objektu v podstřeší jsou původní elektroinstalace a nápisy vězňů z období terezínského ghetta. V případě, že dotaci muzeum nedostane, vestavbu udělá tak jako tak. „Trvalo by to o pár let déle,“ poznamenává ředitel.

Jeden projekt z IROP za 25 milionů už v terezínském depozitáři běží. Zabývá se ochranou fotografického materiálu. „Potřebujeme tu uložit 50 tisíc skleněných negativů z nevyhovujících prostor Národopisného muzea v Praze,“ vysvětluje Junek.

Aby mohli citlivý materiál jako skleněné fotografické desky nebo negativy správně ukládat, budují speciální chladící depozitář s teplotou okolo 5-7 stupňů Celsia a přechodovou komoru. „Nemůžeme dát materiál z pokojové do nízké teploty ihned. Poškodil by se. V přechodové komoře se požadovaná teplota vytvoří postupně,“ popisuje ředitel.