Domov se zvláštním režimem (DZM) na terezínském náměstí ČSA je krásná historická budova. Abyste se dostali dovnitř, musíte projít hlídanou vrátnicí. Zařízení, které je v Terezíně od roku 1954, se stalo silným hráčem na poli městské ekonomiky. Byť zřizovatelem je pražský magistrát a klienti jsou tedy z Prahy, část z nich v průběhu doby získá trvalé bydliště v Terezíně. Podle ředitelky Jany Ryšánkové to je už polovina lidí, kterým DZM nabízí své služby. Práci tam našlo 190 zaměstnanců, z nich část je přímo z Terezína, další dojíždí z Lovosic či Litoměřic.

Klienti i zaměstnanci v Terezíně nějaké peníze utratí. „Bez nás by mnohé krámky měly problém s přežitím,“ odhadla ředitelka Ryšánková.

Ani domovu se nevyhnula vlna zdražování energií. „V hlavní topné sezoně jsme platili kolem 120 000 korun měsíčně a teď platíme zhruba 400 000 korun za plyn. Vzestup za elektřinu byl sice o něco nižší, ale také velmi znatelný,“ přiznal vedoucí bytové správy Jan Ebringer.

Ilustrační foto
Tipy na víkend: Festival v Terezíně, otevření letního kina a první dětské dny

„Průměrně se měsíční náklady, včetně platů zaměstnanců, které tvoří největší část, pohybují kolem 13 milionů,“ doplnila ho ekonomka Inka Šubrtová, vedoucí ekonomické správy.

Festival ve dvoře

Jedním z plánů Domova se zvláštním režimem je se ještě více, v rámci možností, otevřít veřejnosti. K tomu má mimo jiné posloužit Festival ve dvoře, jehož první ročník vypukne v sobotu 27. května. Cílem je ukázat nejen terezínským občanům, že DZM je pevnou součástí města a chce se podílet na jeho chodu a kulturním dění. Součástí celodenního programu, který začíná v 10 hodin, je celá řada tvůrčích dílen pro děti, vystoupení pěveckých sborů i divadelních vystoupení. „Akce je zacílená hlavně na rodiny s dětmi,“ řekla ředitelka Ryšánková.

S rozpočtem pohnulo také zdražování potravin, které se domov snaží odebírat z místních zdrojů. „Týdně do domova přivezeme kolem 400 kg brambor, 20 – 40 kg paprik, odebírají i banány, kterých podle posledního dodacího listu bylo 60 kg,“ potvrdila jednatelka společnosti Lotinar z Doksan Jana Reifová. Terezínský Domov se zvláštním režimem, jehož zřizovatelem je Praha, tak hraje v Terezíně a blízkém okolí nezanedbatelnou úlohu. Jak lidskou, tak ekonomickou.

Duševní onemocnění nabírají na síle

V Národním akčním plánu 2020 – 2023, které zpracovalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky, se píše, že „narůstá potřeba pedopsychiatrické péče. Přibývá dětí s poruchami autistického spektra a dalšími neurovývojovými poruchami, častěji se vyskytují poruchy chování a úzkostné poruchy u dětí a jako nový a alarmující trend pozorujeme zvyšování frekvence sebepoškozování a suicidálních pokusů mezi adolescenty…“ S prudkým nárůstem duševních chorob souhlasí i Jana Ryšánková. „Vidím za tím stres a uspěchaný způsob života. Mnozí lidé ani za psychiatrem nepřijdou. Myslím, že duševně nemocných lidí je víc, než si myslíme. Spouštěčem může být stres, takové případy tady také máme,“ řekla k tématu.

Domov se zvláštním režimem je důstojnický dům

Dům inženýrů čp. 84 (Ingenieurs Haus, Genie Gebäude), nazývaný rovněž jako ženijní budova, náleží k nejstarším terezínským erárním stavbám. Dnes v něm sídlí Domov se zvláštním režimem „Jde o vůbec první stavbu v rámci vnitřního prostoru pevnosti. Stavba dominuje západní frontě terezínského centrálního náměstí. Plocha nádvoří je zčásti zadlážděna kamennými dlažbami (žula, pískovec a čedič), zčásti je tvořena zelenými plochami. Stavba jako celek (a to ať již z hlediska výtvarného – řešení fasád -, či stavebně konstrukčního a dispozičního) je velmi cenným hmotným dokladem dobového erárního stavitelství přelomu dvou stavebních slohů, pozdního baroka a nastupujícího klasicismu,“ vysvětlili autoři Památkového katalogu Národního památkového ústavu.