Stavbu rozdělili na čtyři etapy. „Máme dokončenu tu první,“ popsal starosta Budyně Petr Medáček. Zásadním problémem synagogy byla statika. Budovu zpevňovali ocelovými výztužemi. Dělali i nový krov a střechu. Teď se pracuje na fasádě, další v pořadí budou jiné stavební úpravy a restaurátorské práce. K nim už běží průzkumy. Bude se budovat rovněž zázemí památky.

Město první etapu projektu opravy budyňské synagogy z větší části financovalo z programu na městské památkové zóny s finanční podporou ministerstva kultury. Stavba v Budyni ještě nějaký čas potrvá. Do konce příštího roku by měl zhotovitel stavbu městu předat a první čtvrtletí roku 2024 už bude vyhrazeno na doladění případných detailů.

Příhodná zastávka na cestě do Terezína

Dochovaných židovských synagog není v Česku mnoho. V řadě menších měst v Ústeckém kraji zanikly. „Že se dochovala budyňská synagoga, a dokonce včetně originální výmalby, to je unikátní a stojí to za zvýšenou pozornost,“ upozorňuje Petr Hrubý, ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ).

Právě památkový ústav ze zákona dohlíží na kvalitu podobných obnov. Jeho pracovníci nemají dopustit, aby se stavební nebo restaurátorské práce odchylovaly od schválených postupů. „V Budyni musíme dbát na to, aby nalezené originální malby byly náležitým způsobem zafixovány a následně zrestaurovány,“ popsal Hrubý.

Kontrolního dne se účastnili i František a Milada Hejdovi, kteří by měli restaurovat interiér synagogy. To je náročný úkol. „Jediným podkladem je nekvalitní fotka interiéru v protisvětlu,“ ukázal za zhotovitele stavby Tomáš Hlaváček. Použité tvarosloví má odpovídat jiným podobným synagogám. Vzniknou i repliky lustrů a lavic.

V Budyni byla ještě před druhou světovou válkou velká židovská obec. Jsou o tom doklady v historických kronikách města. Ty by měla obsahovat expozice, která má v synagoze vzniknout. „Lidé, kteří pojedou z Prahy do Terezína, budou mít příležitost zastavit se ve zrekonstruované synagoze se vším, co k ní patří,“ zdůraznil starosta Medáček.