Superstarostové. To jsou bezesporu vytrvalci, kteří úspěšně vedou obce už dvacet let. A někdy i víc. Když je v lednu oceňoval senát, byli mezi nimi i ti z obcí litoměřického okresu. V nadcházejících volbách kandidují s jednou výjimkou znovu. I přes stále těžší podmínky pro práci.

Jednou z oceněných byla Ludmila Pafelová z Velkých Žernosek. Do funkce nastoupila po mimořádných volbách v roce 1995. V těch řádných v roce 1994 nikdo nekandidoval. „Do vedení malé obce se nikdo nehrnul ani tehdy, ani dnes,“ bilancuje s tím, že i to je jeden z důvodů, proč je ve funkci tak dlouho.

Byť je nejdůležitějším orgánem obce zastupitelstvo, starosta podle ní zodpovídá za vše. A zákonodárci vše čím dál víc komplikují. „Ráda jsem v kontaktu s lidmi, ale dnes už spíš jenom něco pořád vyplňuji,“ stěžuje si Pafelová. Po chuti jí není ani nové znění zákona o střetu zájmu, kvůli kterému musí odhalovat své soukromí.

Přesto se rozhodla kandidovat znovu, příští rok totiž obec čeká několik náročných investičních akcí. Vítá ale, že do voleb jdou dvě sdružení včetně mladých tváří. „Představovala bych si, že v zastupitelstvu vyroste nová osobnost, které předám zkušenosti. Naše krásná obec si to zaslouží.“

Už 24 let je starostou ve Mšeném-lázních Josef Bíža. Ani ten s tím ještě nechce skončit. Přitom byl právě o tom ještě v první polovině roku rozhodnutý. Vadily mu pomluvy, jimž musel čelit po neshodách s ředitelkou mšenské základní a mateřské školy. Nakonec ho ale zjitřená atmosféra v obci „hecla“.

V agendě Bížovi vadí čím dál rozbujelejší labyrint zákonů, nedostatečné pravomoci a také zejména novela zákonu o střetu zájmů. „Zrovna kvůli němu píšu na ministerstvo,“ svěřuje se. Proti srsti je mu především to, že se odhalování majetku týká pouze vybraných veřejných činitelů.

Pokud se stane opět starostkou, půjde o 7. volební období Aleny Knobové v Liběšicích. Kandiduje přesto, že i ji trápí nárůst administrativy a neustálé změny zákonů. Ale i mezilidské vztahy. „Dřív si lidé vycházeli víc vstříc,“ míní. Závist, nenávist a osobní zájmy se dle ní projevují i v zastupitelstvu a spolkové činnosti vsi.

Dalším dlouholetým starostou oceněným senátem je Václav Tyl z Vědomic. Ten už ale znovu nekandiduje. „Působím 42. rokem v zastupitelstvu, místostarostoval jsem už po sametové revoluci. Teď si chci odpočinout,“ říká. Příštím starostou obce se tedy bude muset stát někdo nový. To může představovat problém. „Spolupracoval jsem se čtyřmi místostarosty, ale do starostování se nikdo nehrnul,“ ohlíží se Tyl. Přesto si myslí, že na kandidátkách jsou osobnosti s předpoklady pro výkon funkce starosty i místostarosty. „Kdo usedne do zastupitelstva, však záleží na voličích,“ připomíná.

Kandidovat původně nemínil ani minule, chtěl ale dokončit náročné investiční akce. Že stát hází starostům malých obcí klacky pod nohy, a to hlavně zákonem o střetu zájmů, by podepsal. „Po nás, na které všichni ve vesnici vidí, chtějí, abychom vykazovali majetek?“ nechápe.

O trápení „superstarostů“ ví starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč. „Je to stejné i na úřadech měst naší velikosti. Přijde nám, že stát a někteří politici zvláště usilují o naši kriminalizaci. Přitom podíl starostů na trestné činnosti je podle nedávného průzkumu minimální. Navíc bývají starostové obcí a menších měst nejlepšími hospodáři.“

U obcí s rozšířenou působností, jakou je i královské město, je podle něj k problémům stejným jako v menších obcích nutno přičíst obrovský nárůst výkonů státní správy a časté kontroly. Pokud uspěje v nadcházejících volbách, „superstarostou“ by se Chlupáč stal také. Příštím volebním obdobím by totiž ve funkci završil dvacetiletí.