Ještě předtím však žádala o povolení na šrotiště. Sulejovický místostarosta Luboš Maršoun vysvětluje, 
o čem kauza je.

Pane místostarosto, kauza vznikla v roce 2008 a už se pozapomnělo, o co vlastně jde. Jak to tedy je?
Co se týče výkupny kovu, tak tu jsme napoprvé povolili. Jenže se rozhodli ji umístit do areálu čističky odpadních vod. Tento záměr lovosický stavební úřad zamítl. Poté se firma rozhodla projekt umístit v blízkosti bytových domů. Tentokrát jsme jim to nepovolili my. Až napotřetí firma dostala souhlas, takže výkupnu Commexim Group mohla udělat. Jenže to už nebyla tato firma, ale Metal Recykling, která je pravděpodobně jejich dceřinou firmou.

Šrotiště ale dodnes stejně nestojí. Víte důvod?
Co vím, tak to rozporovala třeba hygiena. Jisté je to, že od té doby se to nikam nepohnulo, ale z pohledu obecního úřadu tu výkupnu mohli mít.

Kvůli čemu obci hrozí milionová satisfakce?
Něco jiného je jejich druhý záměr, v podstatě továrna na výrobu ferovanadu a feromolybdenu. Záměr této firmy byl v sulejovickém areálu postavit malé hutě podobné těm, jako byly v Mníšku pod Brdy. Ale nikoliv v takovém rozsahu… My, jako obec, jsme se přiklonili proti tomuto záměru, neboť veřejné mínění bylo proti tomu. Byly dokonce sepsány dvě petice 
a odeslány mnoha úřadům, třeba i na ministerstvo životního prostředí. Nakonec to dopadlo tak, že od záměru neodstoupili, ale nepokračovali dál.

Proč je najednou kauza opět živá?
Až v loňském roce na obec podali žalobu s odvoláním na listinu lidských práv a svobod a soud nám zrušil změnu územního plánu číslo 2 – OOP. A vlastně jim dal najevo, že mohou pokračovat. Rozsudek byl vynesen 
10. prosince 2012 a oni už v předstihu, aniž by v té době ještě rozsudek byl znám, nám v září poslali žádost o náhradu škody, ve které vyčíslili částku 3 960 000 korun.