O víkendu v regionu zapršelo a například stanice ČHMÚ v Doksanech naměřila šest milimetrů srážek. To ale nic nezměnilo na vláhovém deficitu. Litoměřický okres i dál čelí nástupu sucha, poslední větší příděl srážek přišel na Litoměřicko poslední tři březnové dny, na Podřipsko dokonce před měsícem.

Region tak patří k nejvíce suchem zasaženým oblastem v Česku. Podzemní vody jsou tu vlivem absence sněhových zásob ze zimy na silně podnormálním stavu, který je ještě horší než v předešlých dvou letech. Přitom se veškerá vegetace nyní nachází v období, kdy potřebuje ke svému životu dodávku vláhy. Podle hydrologů je vzduch v regionu poslední dobou dost suchý a poměrně rychle vysušuje vrchní vrstvu půdy, takže srážky ze začátku jara nepřinesly zasetým polím dostatečný efekt. Jedním z řešení je využití závlah, ale ty jsou v regionu zavedeny pouze v dosahu řeky Labe. Závlahový systém je velmi starý, založen byl už v 60. letech minulého století a v současně době je provozován několika společnostmi. Voda z Labe se přečerpává do výše položených nádrží a z nich se rozvádí samospádem na pozemky, z kterých mohou uživatelé napojit svá zavlažovací zařízení. Tyto závlahy využívají především pěstitelé zeleniny.

Hejtman Oldřich Bubeníček a jeho první náměstek Martin Klika po zasedání krizového štábu 14. dubna.
Deset milionů pro podnikatele na Litoměřicku. Kraj chce přidat k podpoře státu

„Bez závlah se pěstovat zelenina nedá a jejich provoz výrazně zvyšuje náklady na její produkci. Naše společnost každý rok vynaloží na zavlažování zhruba pět milionů korun. Malou část nákladů nám vrátí další uživatelé, především pěstitelé chmele ze Slatiny a Brozan nad Ohří a drobní zemědělci. Je škoda, že naše závlaha není plně využívána i dalšími zemědělci, pokrývá totiž celkem 3 600 hektarů. My ji provozujeme na zhruba tisíci hektarech a další 600 hektarů zavlažují ostatní pěstitelé. Proto je také provozována jen nádrž nad Keblicemi o objemu 25 000 metrů kubických, druhá menší nádrž Radostice zůstává prázdná. Naše firma začala zavlažovat už 3. dubna špenát, který sklízíme jako první plodinu. Včas musíme zalít rovněž právě vysázené zelí na letní sklizeň a také petrželovou nať a hrášek,“ vysvětluje ředitel společnosti Agrokomplex Bohušovice nad Ohří Ivo Kadeřábek.

Provoz závlah je velmi nákladný, miliony stojí poplatky za vodu a elektřinu. Do údržby a zejména obnovy závlah investuje Agrokomplex každý rok zhruba tři miliony korun. Oprava hlavního řadu vedoucího od čerpací stanice v Prosmykách přes pět milionů korun. Letos chce firma začít s výměnou motorů čerpadel, což představuje náklady přesahující dva miliony korun. Farmář Antonín Alt z Kozlovic má vlastní závlahový systém. „Zavlažuji 40 hektarů chmelnic a asi pět hektarů polností, vodu poskytuji i několika drobným pěstitelům. Díky závlaze můžu dosáhnout dobrých výnosů zeleného zlata, ale stojí mě to zhruba 20 000 korun nákladů na hektar,“ říká Alt.

Zemědělci v Liběšicích vyjeli drátkovat do chmelnic
OBRAZEM: Práce ve chmelnicích začaly. Zemědělci vyjeli drátkovat

Kapénkovou závlahu na ploše 30 hektarů chmelnic využívá i společnost Polepská Blata. „Pokud nás chce stát podpořit v boji se suchem, měl by nám snížit náklady, které musíme hradit za vodu a elektřinu. Naše firma musí každý rok zaplatit za zalévání na 700 tisíc korun, proto se snažíme zavlažování chmele neustále zefektivňovat. Byli jsme na zkušené v Izraeli, který je světovým lídrem v závlahách a příští rok chceme vyzkoušet na jedné nové chmelnici zavést vodu přímo k sazenicím chmele,“ sdělil polepský chmelař Jiří Špringl.

Hůře se suchem bojují zemědělci, kteří závlahy nemají. „Týká se to především regionu Podřipska, chudého na vodní toky, a katastrů kolem Hazmburku, kde prší tradičně velmi málo, a větry způsobují půdní erozi. Proto některé zemědělské firmy už před lety začaly budovat mezi poli biopásy a větrolamy a lány se snaží rozdělovat na menší celky. Už tehdy jsme začali realizovat opatření, která chce nyní zavést Ministerstvo zemědělství, s cílem zmírnit vliv sucha na krajinu,“ doplnil předseda Agrární komory Litoměřicko Miroslav Novák.

Zemědělci na Litoměřicku mají obavy, že nebudou mít na jarní práce a asi ani na sklizeň brigádníky
Zemědělci na Litoměřicku hledají zahraniční dělníky. Zavřely se jim hranice