Studenti upřednostňují Jiřího Drahoše před Milošem Zemanem, a to v poměru tři ku jedné. Takový je aspoň výsledek 2. kola prezidentských voleb nanečisto neziskovky Člověk v tísni. Účastnilo se jich i šest škol z Litoměřicka. I ve čtyřech z nich, které Deník oslovil, byl vítězem Drahoš. Na litoměřickém Gymnáziu Josefa Jungmanna získal dokonce 89 procent studentských hlasů, na roudnickém pak 80 procent.

Jak se ukázalo, na studenty příliš nezabírají manipulace a dezinformace spojené nejen s prezidentskou kampaní. „Studenti toto téma opakovaně probírají v hodinách českého jazyka, základů společenských věd a dějepisu,“ říká ředitel roudnické školy Petr Dobeš s tím, že loni k tomuto tématu navíc proběhla řada přednášek.

Robert Stojanov z katedry sociální geografie Univerzity Karlovy přednášel roudnickým studentům o problému migrace a uprchlické krize, upozorňoval je i na rozpory mezi skutečností a mediální dezinterpetací a manipulací. „Ke stejnému tématu se před rokem a půl vyjadřoval i investigativní žurnalista Marek Wollner,“ dodává Dobeš.

To, že liberální prezidentský kandidát bodoval u studentů gymnázií, příliš nepřekvapí. Ve 2. kole prezidentských voleb nanečisto však Drahoše nakonec preferovali například i studenti dvou litoměřických středních odborných škol.

Vůbec poprvé se studentských voleb účastnila Střední a mateřská škola v Jarošově ulici v Litoměřicích. „V 1. kole u nás vyhrál Zeman, jen o tři hlasy méně měl Drahoš. Ve 2. kole vyhrál Drahoš,“ říká zástupce ředitele Radek Šrejbr.

Mediální výchovu, čtenářskou gramotnost a občas i současnou politiku podle něj probírají studenti v hodinách češtiny, v občanské nauce zase masmédia v demokratické společnosti a politické strany, volební systémy a volby.

Pro Drahoše ve 2. kole hlasovalo i více než 63 procent studentů Soukromé střední odborné školy 1. KŠPA. Přes 36 procent z nich by chtělo na Hradě Zemana. V 1. kole prezidentských voleb nanečisto zde přitom vyhrál relativně neznámý kandidát Pavel Fischer.

UČÍ, JAK ROZEZNAT VĚROHODNÉ ZDROJE

Základy společenských věd studenty zdejších 3. a 4. ročníků učí Jaroslav Kruliš. Se studenty používá volební kalkulačku, v politologii s nimi probírá aktuální politiku, v sociologii masmédia i zkreslování informací. „Snažíme se, aby studenti uměli rozeznat relevantní zdroje od irelevantních,“ popisuje pedagog. Podle něj politika zajímá spíše chlapce a spíše ty ze 4. ročníků.

„Studenti vesměs poznají, na které straně učitel stojí. Ať chce, nebo nechce,“ přemýšlí ředitelka Ivana Jiřičová s tím, že je důležité, aby jim neřekl volte toho, a toho ne. „Měl by jim představit, jaké mají kandidáti programy, na co poukazují, že někdo straší něčím, co reálně nehrozí, ale nevzdělaní lidé na to slyší. Učitel se ale musí vždy snažit zůstat objektivní.“

"NE KAŽDÉHO VOLBY PREZIDENTA ZAJÍMAJÍ"

Student managementu sportu 18letý Radek Fáry si loni nejprve na Soukromé střední odborné škole 1. KŠPA vyzkoušel volby do Poslanecké sněmovny nanečisto a pak šel poprvé volit i naostro. „Jak v 1. kole studentských i těch ostrých, tak ve 2. kole studentských voleb jsem volil Jiřího Drahoše,“ říká.

Radka v jeho názoru na to, koho bude volit, orientují kampaně prezidentských kandidátů a zpravodajství na internetu. Zde také zaregistroval několik dezinformačních zpráv o Drahošovi. „Záleží na tom, kdo čemu chce věřit,“ myslí si o nich.

O nadcházejících prezidentských volbách se baví se členy rodiny i s kamarády. „Je ale fakt, že ne každého to zajímá,“ připouští Radek s tím, že zejména dívky v jeho okolí většinou nemají svůj názor.

Studentské volby nanečisto jsou podle něj dobrou iniciativou, která pomáhá mladým lidem v politické orientaci.