Vedoucí centra Kamil Podroužek připomněl, že mlýn na jižním okraji katastru obce objevil tým výzkumníků už předloni v červnu, když prováděl průzkum terénu konojedské zámecké zahrady a širšího okolí. „Vedle řešení velkých otázek kompozice barokní krajiny či umístění a funkce objektů hospodářských areálů panství přinesl průzkum i drobné otázky. Na jednu z nich se nyní snad podařilo nalézt odpověď,“ uvedl historik Podroužek s tím, že střepy byly nalezeny v zasypané mlýnské lednici a zpočátku vůbec nebylo jasné, z čeho pocházejí.

Historici se mohli jen dohadovat, zda jsou to střepy dělostřeleckých koulí, pozůstatky mlýnského složení či nějakého technologického zařízení na výrobu střelného prachu. „Záhadu podivných železných střepů nevyřešila ani jejich pečlivá konzervace. Přinesla však nález reliéfního zobrazení erbu a části číslic 8 a 9. Nebylo pochyb, trojice lilií oddělené vodorovným břevnem jsou nezaměnitelnými heraldickými figurami pánů z Vrbna a identifikace výrobku komárovských železáren hraběcí hořovické větve tak umožnila rámcově datovat vznik neznámého artefaktu mezi léta 1785 až 1825,“ popsal Podroužek.

V Úštěku při obnově původního vchodu do hradu provádějí zároveň archeologové výzkum nalezených artefaktů ze čtrnáctého století.
FOTO: Archeologové bádají v Úšteku a zkoumají stovky let staré artefakty

Až teprve naskenování úlomků pomocí optického skeneru a jejich virtuální sestavení do trojrozměrného modelu, které provedla historička Monika Stará, ukázalo zásadní objev. „Na základě tvaru modelovaného artefaktu, jeho velikosti a užitého materiálu byl předmět interpretován jako litinový kamnovec. Rozšíření užívání litinových kamnovců odpovídá i době napoleonských válek, do které artefakt datuje značka a možné vročení odlévací formy do roku 1789,“ doplnila Monika Stará. Kamnovec sloužil jako nádržka na vodu u kachlových kamen a voda se v něm ohřívala kouřovými plyny před jejich odtahem do komína.

Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví Filozofické fakulty UJEP se v rámci projektu NAKI II Hortus Montium Mediorum, jehož cílem je dokumentace, výzkum a prezentace kulturního dědictví lokalit východního Českého středohoří, bude zabývat výzkumem do roku 2022. Kromě Konojed probíhají plošné průzkumy také v Zahořanech a Zahrádkách u České Lípy. Lokality spojuje například skutečnost, že kdysi představovaly centra panství a dochovaný památkový fond pochází hlavně z období baroka a 19. století.