Kliknutím zvětšíteSkoro sto loutek. S takovým ansámblem nyní natáčí režisérka Denisa Grimmová na pražském Barrandově animovaný film Myši patří do nebe. Návštěvníkům mezinárodního festivalu Anifilm v Třeboni o něm vyprávěla v neděli. Spolu s tvůrčím týmem tam náročnou výrobu „Myší“ umělkyně představila vůbec poprvé. Výsledek bychom mohli vidět příští rok na podzim i v litoměřickém kině Máj. Možná i s delegací. Výpravný snímek má totiž silnou regionální stopu. Tvůrkyně pochází z vlivné rodiny výtvarníků Šrůtkových a Grimmových neodlučitelně spjatých s Litoměřickem. K scénám ji inspirovalo i České středohoří, kde trávila dětství.
Příběh filmu, který vzniká v česko-slovensko-polsko-francouzské koprodukci s rozpočtem přes 80 milionů, se začal psát v roce 2010. Jeho předlohou je stejnojmenná kniha o smrti pro děti od kritikou i čtenáři ceněné spisovatelky Ivy Procházkové. „Ačkoliv se od ní výsledný scénář vzdaluje, základ mají společný,“ nastínila filmová vědkyně Malvína Toupalová. „Myška a Lišák, v pozemském životě nesmiřitelní nepřátelé, se po nešťastné události setkají ve zvířátkovském nebi a stanou se z nich nejlepší kamarádi,“ doplnila Toupalová s tím, že verzí scénáře bylo hned několik.
První dvě napsala Alice Nellis, poté se scénáře chopil Richard Malatinský. Nápad na ztvárnění knihy Procházkové ve filmu měla ale sama Grimmová. „Před 12 lety se mi narodil první syn. Přemýšlela jsem o tom, jak budu říkat dětem o vážných věcech,“ prozradila absolventka pražské FAMU, která „Myši“ režíruje spolu se svým manželem Janem Bubeníčkem. Na animovaný film si ale tehdy ještě nemyslela. „Nedokázala jsem si to představit. Kniha mi přišla příliš výpravná a se spoustou figur. Bylo to nepředstavitelné i kvůli tehdejšímu obtížnému shánění peněz na celovečerní animované filmy.“
Snímek z připravovaného filmu Myši patří do nebe.
Natáčení snímku v budově Krátkého filmu na Barrandově je náročné, jak přiblížila pro magazín Czech Film vydávaný Státním fondem kinematografie Toupalová. Členové štábu se mezi sebou domlouvají vysílačkami a mezi jednotlivými studii, kde se loutky animují, přejíždějí na koloběžkách. „Zjistili jsme totiž, že denně nachodíme po chodbách mnoho kilometrů,“ vysvětlil producent Vladimír Lhoták ze společnosti Fresh Films.
Jednu z klíčových scén, kde animátoři zvířátka natáčejí, tvoří lopuchový háj. Jeho podobu ovlivnilo dětství režisérky na chalupě v Hlinné uprostřed Českého středohoří. Další z prostředí filmu je planina s balvany inspirovaná ovčími pastvinami kolem Hlinné. „Všude byla kraťounká ukousaná travička, jen kolem oblých kamenů rozesetých po pastvinách zůstaly drobné kytičky a bodláky, které ovcím nejedou,“ vylíčila Grimmová.
Středohoří je pro ni srdeční krajina. „A také Litoměřice jsou nádherné město,“ vyznala se autorka, jejímž švagrem je známý litoměřický sochař Libor Pisklák. Malířem byl její dědeček Václav Alois Šrůtek i tatínek Jan Grimm a maminka Ivana. Výstavami a dalšími akcemi v hotelu Salva Guarda v Litoměřicích, který rodině donedávna patřil, řadu let zásadně ovlivňovali zdejší kulturní prostředí.
Rodinné zázemí Denise předurčilo profesi. „Nemohla jsem se z toho vůbec dostat, vyrůstala jsem ve výtvarném umění, vnímala jeho prostřednictvím věci kolem sebe,“ řekla režisérka. To, že se odklonila od malířství k animovanému filmu, jí prý doma nezazlívali. „Tátu to bavilo. Lituju, že tu už není, myslím si, že by se mu líbil film, na kterém dělám. Nebyl konzervativní, nevěnoval se pouze malířství. Pracoval často s materiálem, což je i podstata klasické loutkové animace,“ doplnila Grimmová.
Ta jezdí na rodinnou chalupu v Hlinné i nadále. „Ráda se doteď potkávám také se spoustou dobrých přátel, které si udělali naši během 20 let, kdy žili v Litoměřicích,“ doplnila animátorka. I proto by byla velmi ráda, kdyby se podařilo film osobně představit s dalšími tvůrci v kině Máj. Ale až bude hotový. Příští rok v květnu by měl mít premiéru na jednom ze světových festivalů. Do českých kin by měl přijít na podzim 2020.
23
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
