„Důvody jsou dva. Tím prvním je koronavirová krize, jejímž důsledkem bude mnohamilionový propad příjmů v rozpočtech měst a obcí. Druhým pak výrazně narušená statika armádou řadu let neudržovaného objektu a další stavební komplikace, jež se objevily už na počátku prací,“ vysvětlila Břeňová s tím, že by to ohrozilo časový harmonogram akce a výrazně zvýšilo její finanční náročnost. Náklady na projekt, který by po dokončení byl první veřejnou energeticky aktivní budovou v České republice, jsou vyčísleny na 150 milionů korun. Padesát milionů získalo město jako dotaci od Státního fondu životního prostředí. Zbytek chtělo hradit formou úvěru.

Starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč uvedl, že s ohledem na očekávanou ekonomickou krizi by čerpání stomilionového úvěru bylo pro město příliš velkým rizikem. „Mrzí nás, že se vzhledem k neočekávaným okolnostem nedá pilotní projekt první aktivní budovy realizovat. Za této situace ale považujeme jeho zastavení za nejrozumnější řešení,“ doplnil starosta.

Vzhledem k tomu, že radnice už do prací vložila přibližně 10 milionů korun a další peníze na pořízení projektu, hledají radní nyní cesty, jak tuto částku co nejvíce snížit.

Zároveň se také zabývají otázkou, jak s bývalým vojenským objektem dále naložit. „Radní zvažují vydat se cestou prodeje, a to formou veřejné licitace za cenu stanovenou znaleckým posudkem. Vedení města věří, že se najde investor, který zde nové byty, byť jiného charakteru, postaví. Ostatně územní plán nic jiného ani neumožňuje,“ dodala Břeňová.

Poté, co vedení města nechce ve stavbě pokračovat, vidí prodej objektu jako dobré řešení i opoziční zastupitel Tomáš Sarnovský (ANO). Obává se však, že se vhodný investor nenajde.

„Pokud by někdo v Litoměřicích chtěl byty stavět, už by se tak stalo,“ usoudil Sarnovský a doplnil, že ukončení stavby jako takové však nevítá. „Na místě už proběhly demoliční práce a město za ně musí stavební firmě zaplatit. Torzo budovy, které tam nyní zůstane, bude hyzdit své okolí,“ upozornil Sarnovský. Ten je také přesvědčen, že hlavním důvodem „stopky“ jsou spíše než obavy z očekávané koronavirové krize stavební komplikace, které by stavbu prodražily a prodloužily.

Plánovaný termín dokončení projektu byl stanovený na konec letošního roku. Nové byty měly být k dispozici už v roce 2021. Zastupitelé přestavbu schválili loni v prosinci jako největší letošní investici města.

Litoměřice nejsou jediné, jež se dostávají při realizaci finančně náročných akcí do problémů. Podle informací zveřejněných Svazem měst a obcí musely obce už nyní zrušit necelých deset tisíc projektů v předpokládané hodnotě 8,4 miliardy korun.