V rámci okresu se jedná o novinku. Zkušenosti s pachovými ohradníky mají na Roudnicku, kde se díky nim podařilo snížit úmrtnost zvěře na silnici i nehodovost týkající se právě kolize automobilu se zvěří.

Nyní by měly být ohradníky využívány také na Litoměřicku a Lovosicku. „V naší působnosti budou nanášeny na hlavních tazích, kde jsou střety zvěře a automobilů časté. Jde například o silnici z Lovosic směrem na Most nebo Libochovice,“ přibližuje Jan Scháno z lovosické Státní správy lesů a myslivosti.

Přechod jen v přehledném místě

Pracovníci z oboru myslivosti se shodují, že smyslem této akce není zvěři zcela zamezit v přechodu přes silnice. Jde o to, aby nepřecházela v nepřehledných úsecích a v místech, kde například porost okolo komunikace zasahuje částečně i do vozovky.

„Díky těmto ohradníkům by měla zvěř přecházet jen v přehledných úsecích, kde má řidič šanci včas zareagovat,“ vysvětluje Jan Scháno.

Ten se podílí na propagaci pachových ohradníků na Litoměřicku společně s Karlem Hrouzkem, který má na starost Státní správu myslivosti a rybářství na Roudnicku a je hlavním propagátorem pachových ohradníků na Litoměřicku a Žatecku.

Začali v Klapém

Jedni z prvních v okrese, kde začínají v těchto dnech používat pachové ohradníky, jsou myslivci z Klapého.

„Ohradníky budeme nanášet tam, kde často přechází srnčí zvěř z jednoho lánu na druhý. Začneme například v okolí klapské váhy,“ přiblížil Václav Picha, předseda honebního společenství v Klapém.

Hlavní součást pachového ohradníku se skládá z pro člověka i zvěř nepříjemně páchnoucích látek. Jde o pachy vlka, medvěda, rysa a například lidského potu. S aplikací těchto ohradníků mají zkušenosti v některých sousedních zemích, kde se osvědčily.

Zemřou stovky zvěře

Každoročně na Litoměřicku zemřou pod koly automobilů stovky kusů zvěře. Největším hřbitovem zvěře jsou hlavní silniční tahy, jako je dálnice D8 a další komunikace.

Jednou z ochran před střety je oplocení silnic, jako je tomu v případě D8. Myslivci však upozorňují, že ploty se stávají častými úlovky zlodějů a zvěř má tak opět volný přístup ke komunikaci.