Doksanským způsobuje dosud neukončený spor vrásky na čele. „Chceme například opravit cestu na okraji obce od mostu na Brozany a nemůžeme žádat o dotaci, protože je zablokovaná žalobou,“ vylíčil starosta Jaroslav Joska. „Nebo nemůžeme umístit podzemní kontejnery na vytipované místo doprostřed obce, tato parcela je také součástí žaloby. Na stání nezískáme ani stavební povolení,“ doplnil.

Lexové z Aehrenthalu vlastnili panství Doksany od roku 1804. V roce 1945 byla rodina vysídlena a zámek připadl československému státu. Nynější spor se vede o parcely v katastru Doksan a Libotenic. Za obce jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). „Letos v březnu Okresní soud v Litoměřicích návrhy žalující strany v obou případech zamítl,“ řekl mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka. Dle soudu nároku žaloby nelze vyhovět, neboť by došlo k obcházení restitučních předpisů.

Zástupci ÚZSVM jsou s verdiktem spokojeni. „Okresní soud dal za pravdu právnímu názoru, který zastáváme od počátku kauzy, tedy že nárok rodiny Aehrenthalů je zcela nedůvodný,“ uvedl mluvčí. Proti zamítavým rozsudkům o určení vlastnictví podala žalobkyně odvolání, ale pak bez odůvodnění žaloby stáhla, s čímž však nebyl vysloven souhlas. Nyní je na krajském soudu, zda a kdy řízení zastaví.

Spory se táhnou desetiletí

Žaloby byly podány v roce 2004, spor se ale táhne ještě dál do minulosti. Johann Aehrenthal se už v roce 1992 na tehdejším Okresním úřadu Litoměřice domáhal určení vlastnictví k parcelám v katastru Doksan a Libotenic. A to proto, že jeho otec, též Johann Aehrenthal, narozený roku 1905, byl ke dni své smrti jejich vlastníkem. Úřad ale jeho nárok zamítl, neboť se nemovitosti konfiskovaly už v roce 1945 a podle restitučních předpisů nebyl oprávněnou osobou.

Za působením šlechtického rodu Aehrenthalů se ohlédl historik Filip Hrbek. „V roce 1804 získali panství Doksany a v roce 1821 panství Hrubá Skála, kde se věnovali péči o krajinu, budování turistických stezek, arboret či vyhlídek. Rovněž stojí za přestavbou zámku Hrubá Skála a hradu Valdštejn do dnešní podoby,“ zmínil Hrbek s tím, že členové rodu byli poslanci, velvyslanci a Alois Leopold Lexa z Aehrenthalu dokonce ministrem zahraničí, kterému je přisuzována stěžejní role při vtažení Rakousko-Uherska do 1. světové války.

Členové rodu mimochodem podporovali i českou kulturu. Johann Maria Lexa z Aehrenthalu, který se narodil v roce 1905 v Rusku, byl podle historika nucen v roce 1944 nastoupit do německé armády. Zajali ho spojenci a po propuštění v roce 1946 se do Československa už nikdy nevrátil. „Majetky Aehrenthalů byly totiž zabaveny na základě Benešových dekretů, kdy jim nepomohlo například ani to, že Jan z Aehrenthalu, narozený 28. 11. 1933, byl československým občanem a vyrůstal střídavě v Doksanech a na Hrubé Skále, tedy pouze na území ČSR,“ upozornil Hrbek.

Libotenice a Doksany jsou v Ústeckém kraji jediné obce, které kdy ÚZSVM zastupoval. Jejich kauza sedla na míru možnostem úřadu. „Obcím můžeme v současnosti zdarma pomáhat ve sporech, v nichž je proti nim uplatněn nárok na určení vlastnického práva k nemovitosti nebo jejímu příslušenství, které obec nabyla od státu, nebo nárok na vyklizení této nemovitosti,“ vysvětlila generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

Právní pomoc gratis od pracovníků ÚZSVM nekvituje jen starosta Doksan, ale i první žena Libotenic Ladislava Rejšková. „Jsem velmi ráda, že stát nabízí obcím pomoc při řešení majetkových soudních sporů. Naše obec tuto možnost velmi ráda využila. Soudní spor trvá již velmi dlouhou dobu a naše obec tím ušetřila značné prostředky, které by jinak zaplatila advokátním kancelářím,“ uvedla Rejšková.