Kliknutím zvětšíteAsanace části vstupu do bývalé podzemní továrny Richard. To je prioritou nezávislého badatele Tomáše Rotbauera, který s dalšími nadšenci zakládá spolek. Na nedávném setkání s vedením Terezína a zástupcem Památníku Terezín přímo u Richardu podpořil záměr i generální ruský konzul Michail Leděnev. Rotbauer si od navázání kontaktu slibuje rovněž získat povolenku k bádání v ruských archivech. Mají tam být vzácné snímky Richardu z doby krátce po válce.
Podle Rotbauera je zpřístupnění části Richardu, za jehož prvních sto metrů zodpovídá Památník Terezín, rozjednáno. „Mluvil jsem o tom s panem ředitelem Roubínkem. Rádi bychom přidali ještě sto metrů, jsem v jednání také s baňaři a Státním úložištěm radioaktivního odpadu,“ ujistil badatel, který je terezínským strážníkem a odnedávna také městským radním.
Výsledky schůzky, která podle Rotbauera proběhla před čtvrt rokem, ale vedení památníku interpretuje jinak. „V žádném případě nepočítáme do budoucna se zpřístupněním prostor sta metrů za vstupní branou do bývalé podzemní továrny Richard v Litoměřicích,“ vzkázal Deníku mluvčí památníku Tomáš Rieger. K možnosti zpřístupnění podzemí, které je životu nebezpečné a nedávno do něj vstup památník uzavřel, jsou skeptičtí i další lidé, kteří se o Richard zajímají.
Nejde ale o jediný plán, který se zakládaným spolkem Rotbauer má. „Pieta není taková, jaká by měla být, což si uvědomují všichni zainteresovaní,“ řekl. Mrtvé by chtěl uctít i jinak než přímo v podzemí. Naskýtá se zbudovat pomník nebo muzeum přímo u Richardu nebo v nedalekých kasárnách pod Radobýlem, kde vězni spali. Což doporučil i konzul. „Pak se dá uvažovat o naší pomoci minimálně při povolení bádat v ruských archivech,“ poznamenal Leděnev.
A právě o to také usiluje založením spolku Rotbauer, který nezávazné přislíbení otevření ruských archivů přivítal s radostí. „Máme sice mnoho písemných materiálů, ale lidé chtějí také něco vidět,“ poznamenal strážník a radní s tím, že ze získaných fotografií by bylo užitečné vyrobit třeba i 3D procházku.
O tom, že hledané fotografie existují, je Rotbauer přesvědčen. „Víme určitě, že Rusové v roce 1945 při odvážení majetku v celkové hodnotě 120 milionů korun Richard fotili. Najali si na to dva Čechy, Krejčího a Fialu,“ ujistil strážník a radní s tím, že snímky by se měly nacházet ve třech ruských archivech.
Většinu ruských zajatců znají
Leděnev jevil na setkání, které u Richardu proběhlo 15. listopadu, živý zájem o informace týkající se ruských zajatců. „Jména vězňů jsou z drtivé většiny podchycena,“ ubezpečil konzula historik terezínského památníku Tomáš Fedorovič. Ani na Richard se vlastně zcela nezapomnělo. Připomíná ho jedna expozice v Malé pevnosti a také ta v podzemí pod litoměřickým městským úřadem.
Nad tím, že strážník a radní oslovil k podpoře zakládaného sdružení právě představitele Ruska, s nímž má Evropská unie napjaté vztahy, se někteří pozastavují. Podle Rotbauera to ale nemá politickou dimenzi. „Chceme uctít památku mrtvých, což byli Češi, Dánové nebo Norové. Zemřelo zde nesmyslné množství lidí z různých národů, Rusů s polskými zajatci z varšavského ghetta bylo nejvíc,“ řekl strážník a radní.
14
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
