Onou zbraní má být stavební uzávěra, kterou chce v nejbližších týdnech vyhlásit obecní úřad v Děčanech, pod které Solany spadají. Uzávěra má platit až do schválení nového územního plánu.

„Je to jediný způsob, jak zabránit úmyslu vybudovat farmu,“ vysvětlila Kateřina Horáčková ze solanského občanského sdružení Mrkev, které proti realizaci záměru bojuje již od začátku.

Podle Jiřího Týceho, starosty Děčan, je již záměr schválit stavební uzávěru v Solanech vyvěšen. „Nyní budeme čekat na případné připomínky občanů. Po uplynutí třicetidenní lhůty by se návrhem mělo zabývat zastupitelstvo, pokud stavební uzávěru schválí, bude vydána formou vyhlášky,“ vysvětluje starosta.
Stavební uzávěra by pak platila pro část území obce Solany, kde byl zrušen územní plán.

Již od toho si Solanští slibovali zamezení stavby farmy. Areál, kde míní Peter Jilesen svůj záměr realizovat, byl totiž v tomto územním plánu zanesen jako farma, kde je sice umožněna živočišná výroba, avšak pouze v případě chovu hovězího dobytka.

Solanští doufají, že současný majitel areálu Peter Jilesen svůj záměr přehodnotí, případně bývalý kravín a přilehlé budovy odprodá jinému zájemci. Ten se podle starosty Jiřího Týceho objevil.

„Existuje zájemce o areál. Údajně se nyní pokouší kontaktovat současného majitele a pokusit se s ním dohodnout. Údajně by měl v úmyslu věnovat se zde také živočišné výrobě, avšak mělo by jít především o hovězí dobytek. Vše je však na začátku,“ uvedl starosta.

Pracovníka, který v České republice Petera Jilesena zastupoval, se Deníku nepodařilo již několik měsíců kontaktovat.

Z dřívějších vyjádření investora však jasně vyplývá, že svůj záměr v Solanech nehodlá snadno opustit.

O co v Solanech ve zkratce jde?

- Holandský farmář hodlá zchátralý zemědělský areál za obcí přebudovat na moderní odchovnu selat a zčásti na výkrmnu prasat.

- Kapacita by měla být zhruba deset tisíc kusů prasat o průměrné hmotnosti patnáct kilogramů. Ve výkrmu by pak mělo být umístěno přes tisíc kusů zvířat.

- Společnost dále plánuje v areálu vybudovat kogenerační jednotku k ekologickému zpracování ve farmě získaného bioplynu na elektrickou energii.

- Získanou elektřinu by pak farma dodávala do rozvodné sítě.

- Veškerá vyprodukovaná kejda by po přidání kukuřičné siláže měla být zpracována v kogenerační jednotce.

- Při výrobě by navíc vznikalo teplo k vytápění areálu farmy.

- Zbylý materiál po výrobě elektrické energie by měli odebírat okolní zemědělci jako klasické statkové hnojivo.