Zajímavý vztah mělo po celé 20. století k Masarykovi a jeho odkazu město Louny. Budoucí prezident sem poprvé zavítal jako univerzitní profesor v roce 1901. V té době se potýkal s pošramocenou reputací kvůli své roli v obhajobě domnělého vraha Hilsnera a otevřenému vystupování proti hysterickému antisemitismu. Oblibu u části Louňanů nezískal ani vědeckou prací. „Přednáška o Janu Husovi vyvolala ve městě velký rozruch a účastnilo se jí mnoho Masarykových obdivovatelů i kritiků. Při odchodu na nádraží byl Masaryk dokonce pronásledován odpůrci a museli jej doprovázet jeho podporovatelé, kteří zajistili jeho bezpečnost,“ napsal historik Pavel Koukal ve své knize Budu se na vás koukat. Na příští hlavu státu dokonce létaly kameny.

Za necelých 20 let už ale bylo všechno jinak. V listopadu 1918 udělily Louny Masarykovi čestné občanství. V červnu 1930 vytvořil akademický sochař Otakar Švec téměř dva a půl metru vysokou sochu prezidenta, která však zmizela za nacistické okupace. Do města se vrátila 28. října 2018. Na jejím opětovném zhotovení se podílely stovky lidí ve veřejné sbírce. „Celkové příjmy sbírky činily 399 937 korun. Po odečtení nákladů byl čistý výtěžek ve výši 397 697 korun řádně využit na účel sbírky,“ informovala lounská radnice.

Kromě výročí narození si letos kulaté datum zapíšou do kalendáře i ve Štětí. Před třiceti lety tu k nedožitým 140. narozeninám T.G.M opětovně odhalili Masarykovu sochu v zahradě stejnojmenné školy. Na žáky tu shlíží prezident spolu se svým nástupcem Edvardem Benešem. Akademický sochař Václav Šára sochu vytvořil už v roce 1938, odhalení zabránilo odtržení Sudet.

Podle kroniky města Štětí socha skončila zakopaná v zemi na Mělnicku, odkud po válce putovala do obilního skladu. Šance odhalit památník přišla až s dozvuky Pražského jara. „U příležitosti 50. výročí vzniku Československa bylo 28. října 1968 na nátlak pravicových skupin odhaleno sousoší obou prvních presidentů ČSR ve školní zahradě v ulici 9. května,“ zaznamenala Vlasta Chrtková do kroniky města Štětí. Prezidenti shlíželi na obyvatele města necelé dva roky, než opět v tichosti zmizeli.

Vadila Henleinovcům i komunistům

Podobné osudy měla socha v Mostě, o první stržení se postarali na podzim 1938 Henleinovci, o finální zničení komunisté. Radnice v roce 2014 vynaložila na třímetrovou sochu z bronzu dva miliony korun, z nichž půlku vynesla veřejná sbírka.

Ústecký Střekov se svého tatíčka dočkal v říjnu 2008. Sedmdesát let poté, co původní sochu vykoupali v Labi nacisté.