Myšlenku vrátit dřevo poražených kmenů tam, kde rostly, nosí Josef Matějka zvaný Dřevmuž v hlavě dlouho. Když se před několika lety revitalizovaly Jiráskovy sady v Litoměřicích, na schůzkách architekta s veřejností svůj nápad poprvé formuloval. Tehdy ale zapadl.

„Naposledy jsem to zkusil naťuknout na zámku v Ploskovicích, kde už několik let dělají průběžnou parkovou úpravu,“ popisuje Matějka. U kastelánky zámku Jany Zimandlové s myšlenkou udělat lavičky z poražených kaštanů, které dříve stály v parku či aleji k Býčkovicím, umělec pochodil.

Ke spolupráci oslovil sochaře Davida Fialu a Josefa Šporgyho. „David je pomalu denně na Řípu, je takovým jeho strážcem. Navrhl lavici pod lípu na kopečku v zadní části parku, odkud je na Říp vidět,“ líčí Matějka. Do komorního prostoru v nitru parku usadí svou lavici Šporgy. „Bude to jakýsi barokní divan s ornamentem nerozkvetlých květů,“ říká Matějka.

Sám Dřevmuž bude pracovat na lavičce pod velkým dubem za školou sídlící v parku. Solitérní dub je podle Matějky významný pro místní ekosystém. „Stromy v lese spolu komunikují. Třeba prostřednictvím kořenů,“ vysvětluje Matějka. „A mám načteno i nacítěno, že v krajině bývá vůdčí strom. Mudrc, od kterého si ostatní stromy stahují informace.“

Takovým stromem–mudrcem je podle Matějky ploskovický dub. Pod něj Dřevmuž navrhl lavici ve tvaru vlny, pomyslně levitující na skoro neviditelných dřevěných trnech. „Tvarem kopíruje dubový list a zároveň zámecké arkády,“ ukazuje Matějka.

Nápad se možná chytí

O záměru vrátit do ploskovického parku kaštany ve formě laviček jednal Matějka s památkářkou Sylvií Jarešovou. Ta má na starosti údržbu parků a zahrad všech součástí Národního památkového ústavu, který spravuje i ploskovický zámek. „Rádi bychom nápad pana Matějky realizovali také v jiných našich objektech,“ říká památkářka.

V některých parcích ve správě ústavu jsou však historické lavičky, které podle Jarešové nové sezení nemůže doplnit. „Šlo by to jen tam, kde žádné typizované sezení není. Lavičky by se každopádně musely přizpůsobit tvarosloví jednotlivých areálů,“ dodává Jarešová.

Finanční prostředky na realizaci sympozia získala zámecká referentka Lucie Chytilová z grantového programu pro mladé lidi O2 SmartUp. „Přišlo mi stejně jako Dřevmuži škoda, aby stromy, které tu prožily 150 let, skončily v kamnech. Oba dva jsme zarytí milovníci umění a přírody,“ podotýká mladá žena.

Akce má bohatý doprovodný program. Nechybí workshopy a koncerty, přijdou i školy. Kompletní program je na internetových stránkách zámku. Sympozium vyvrcholí ve čtvrtek 28. září. „Šporgy s Davidem lavičky pravděpodobně dokončí. Já jsem před dvěma týdny spadl z modřínu, tak jsem bolavej. Budu dělat, jak to půjde, lavici případně dokončím později,“ vysvětluje Matějka, který žije v nedalekých Maškovicích.

Jaroslav Balvín