Kolem sochy vojáka v Jiráskových sadech v Litoměřicích je opět živo. V uplynulých dnech oficiálně došlo k přelepení cedule s vysvětlujícím textem k dílu. „V tuto chvíli prochází odborným historickým posouzením,“ je napsáno přes vzkaz, který k soše samo město po sérii vandalských útoků na podzim napsalo. Tam stálo, že „socha připomíná padlé vojáky Rudé armády při osvobozování Československa za druhé světové války“.

Vedení Litoměřic tak nejspíš zareagovalo na nedávno vzniklou iniciativu za odstranění sochy. Zástupci iniciativy tvrdí, že dosavadní text města byl maskováním skutečnosti. Socha z roku 1975 podle nich v nejtužších letech normalizace sloužila tehdejšímu režimu k oslavě okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v 68. roce. Dokládají to archivní materiály.

Lidé z iniciativy chodí kolem sochy na oběd. Na podzim jim nemohlo uniknout namalování pračky na podstavec ani její bryskní přetření bílou barvou. A záhy potom doplnění díla oficiální vysvětlující cedulkou města s tvrzením o rudoarmějci. „To byl ten spouštěč. Řekli jsme si, co je to za lež,“ vysvětluje 55letý autodopravce Pavel Novák. „Ta socha se jmenuje Čest a sláva Sovětské armádě,“ dodává stejně starý člen výboru Zdeněk Paclík.

Zrůdná bolševická ideologie

Část členů výboru iniciativy patří k pamětníkům pionýrských a svazáckých akcí ze 70. i 80. let u sochy v únoru, květnu a listopadu. „Ten pomník vznikl v době nejtužší normalizace na utužení poměrů. Měl podporovat zrůdnou bolševickou ideologii,“ tvrdí 61letý podnikatel Petr Kvapil. „Oslavovat dnes sovětskou armádu je perverzní. Je to výsměch i bez ohledu na to, co se dnes děje na Ukrajině,“ dodává Litoměřičan.

Podle iniciativy se má na sochu prášit v muzeu. Nemá na veřejném prostoru propagovat éru, která Česku způsobila velké škody a ztráty. Její spojení s normalizací aktivisté dokazují články z dobového tisku, zápisy z kronik i upomínkovými předměty. Všude se socha titulovala Čest a sláva Sovětské armádě. „Na rudoarmějce se to překřtilo v průběhu času. Možná jen tím, že to byl dlouhý název,“ myslí si jeden z mladších členů výboru, 33letý programátor Tomáš Khoder.

Jeho kolega Petr Kvapil patřil k prvním porevolučním zastupitelům. Socha v parku byla podle něj jedna z prvních věcí, které město v 91. roce řešilo. Původně byl návrh odstranit ji, ale zvítězil sametový princip „nejsme jako oni“. U sochy se udělaly jen úpravy jejího stalinistického ducha. Zmizely obrovské „rakve“ s květinami, stožáry na vlajky a mísy na ohně. A také vytesaný nápis Čest a sláva Sovětské armádě, pod nímž je socha i v registru uměleckých děl.

Socha očištěná od nátěru, který přikryl obrázek pračky, stav ke konci listopadu 2022.
Kolem Rudoarmějce je moc živo. Socha, která dráždí, dostane nátěr proti graffiti

Podle starosty Litoměřic Radka Löwyho (ANO) město při přípravě sporného textu vycházelo z informací v centrální evidenci válečných hrobů. Zde je socha v Jiráskových sadech označena jako Pomník rudoarmějce. „Teprve posléze se objevila od několika pamětníků informace, že tato socha není rudoarmějec, ale sovětský voják,“ napsal starosta v dopise jednomu ze zástupců iniciativy, datovaném k 12. lednu.

V tomto dopise, který má Deník k dispozici, starosta už avizuje, že město provizorně přistoupí k přelepení textu. A že zapracuje na odborném historickém zhodnocení. A pak se rozhodne, co se sochou dál. Z dopisu to není zcela jasné, ale odstranění sochy zřejmě město v tuto chvíli stejně neplánuje. Ani pokud by se po konzultaci s historiky ztotožnilo s tvrzením iniciativy, že nejde o rudoarmějce, ale o sověta.

Socha má zůstat

Sochu by město na místě i v tomto případě nejspíš nechalo. Ale pouze by upravilo, rozšířilo a doplnilo text i o výchovný aspekt. Poukázalo by, jak i další sochy na tomto místě a obecně ve veřejném prostoru sloužily absolutistickým či totalitním režimům. V promptním odstranění díla městu fakticky brání dvě věci. Jiráskovy sady byly revitalizovány nedávno, a to s udržitelností na 20 let. A lidé se v anketě shodli, že tam má socha zůstat.

Navíc je socha jako součást centrální evidence válečných hrobů zahrnuta ve smlouvě s Ruskou federací o jejich ochraně. Jestli jde přihlížet k této okolnosti, je ale sporné. A to nejen kvůli absolutistickému charakteru vládnutí v současném Rusku a jeho invazi na Ukrajinu. Ale i proto, že jeden pomník i hrob padlých rudoarmějců už v Litoměřicích je: na místním hřbitově. Ten zatím žádným terčem vandalů ani sporů nebyl.