Lidé z iniciativy tvrdí, že vojáci Rudé armády, kteří se podíleli na osvobozování Litoměřic a kteří zde padli, mají hrob a pietní místo na zdejším hřbitově. V případě sochy jde však podle nich o něco jiného.

„Podle názvu pomníku není voják rudoarmějec, ale příslušník Sovětské armády. Ta vznikla až po roce 1946 a neměla tedy s osvobozováním Československa nic do činění. Proto je památník s názvem Čest a sláva Sovětské armádě pomníkem vojáků armády, která v roce 1968 spolu s dalšími vojsky okupovala Československo,“ připomněl člen občanské iniciativy Zdeněk Paclík.

Město přelepilo historickou ceduli k vojákovi v Jiráskových sadech. Foto Deník/Jaroslav Balvín
Žádný rudoarmějec, ale okupant. Petice brojí za odstranění sochy vojáka v parku

„Proti rudoarmějcům však vůbec nic nemám,“ zdůraznil s tím, že nechce vést diskuzi o tom, kdo nás osvobodil. „Poukazujeme na název památníku a historické souvislosti jeho vzniku několik let po sovětském vpádu do ČSSR v roce 1968. Nechceme žádné násilné strhávání sochy, ale její legální odstranění. Klidně může nakonec skončit třeba v muzeu s popiskou, že jde o pomník okupantské armádě, která stála v Litoměřicích v létech 1975 až 2023,“ vysvětlil Paclík svou představu.

Zároveň podotkl, že Sovětský svaz i dnešní Rusko ve své historii často okupovaly sousední státy. „Okupace je pořád okupace, ať už se jedná o okupaci Československa v minulosti nebo o agresivní válku na současné Ukrajině,“ připomněl Paclík aktuální boje na východ od nás.

Socha rudoarmějce v Litoměřicích s přemalovaným podstavcem ve středu 26. října.
Pračka je pryč. Sochu rudoarmějce v Litoměřicích přes noc zase někdo přemaloval

Jedním z důvodů, proč aktivity občanské iniciativy trvají rok, je i postoj města Litoměřic. „Socha z roku 1975 je vedena v centrální evidenci válečných hrobů ministerstva obrany,“ napsaly na svých stránkách Litoměřice v loňském říjnu, kde je platné tiskové prohlášení stále dostupné. Tehdy se socha dostala do popředí mediálního zájmu díky tomu, že podstavec někdo přemaloval tak, aby připomínal pračku. Autor tak svérázně upozornil na skutečnost, že právě domácí spotřebiče si domů posílali ruští vojáci rabující na Ukrajině.

„Na základě této informace jsme se obrátili na Ministerstvo obrany a z jejich odpovědi jasně vyplývá, že nejde ani o pietní místo, ani o hrob,“ sdělil Paclík.

Redakce má vyjádření Ministerstva obrany ze dne 6. února 2023 k dispozici, píše se v něm: „Vzhledem ke skutečnosti, že na místě pomníku nejsou uloženy žádné lidské ostatky, nebyl pomník nikdy ruským válečným hrobem… Pomník nikdy do žádného takového seznamu (míněn seznam ruských válečných hrobů - pozn. redakce) zařazen nebyl,“ stojí v dopise.

Památník Rudé armádě v městských sadech v Ústí nad Labem.
Ničení sovětských památníků má dlouhou tradici. Po napadení Ukrajiny zesílilo

Socha nazvaná Čest a sláva Sovětské armádě stojí v Jiráskových sadech od roku 1975. Jejími autory jsou Otakar Petroš (hlavní autor), František Kameník a Antonín Žemlička.

Odstraňování soch
Pomník maršála Koněva v Praze před odstraněnímPomník maršála Koněva v Praze před odstraněnímZdroj: Deník/Topi PigulaVe Žluticích na Karlovarsku stála od roku 1973 bronzová socha rudoarmějce. V roce 1990 však byl pomník odstraněn, socha přenesena do objektu Státního oblastního archivu a podstavec zdemolován. Od roku 2006 se nachází socha rudoarmějce v prostoru vnitřního dvora žlutického muzea.
V Praze byl odstraněn pomník maršála Koněva a v Jaroměři, údajně dočasně, byla převezena socha rudoarmějce. K odstranění vyzvala otevřeným dopisem knihovnice Jana Žárská a psycholožka Michaela Peterková. I ony, podobně jako litoměřická iniciativa, argumentovaly, že jde o pomník sovětské okupace z časů normalizace. Ve velkém se likvidovaly sochy sovětských vojáků například v Litvě a dalších pobaltských státech.