Problémy s mongolskými dětmi mají roudnické školky a školy. Město proto požádalo o dotaci na jejich začlenění. Pokud peníze získá, zaplatí tlumočníka a dva školní asistenty. Pro mongolské děti navíc zorganizuje prázdninový tábor a připraví i česko-mongolskou vzdělávací publikaci.

Radní považují situaci za vážnou a v úspěch žádosti doufají. „Věřím, že se jedná o smysluplnou aktivitu, která ve výsledku pomůže nejen cizincům, ale především celkové kvalitě občanského soužití v našem městě,“ řekl starosta František Padělek.

Jen společnost Adient zaměstnává v Roudnici kolem 170 Mongolů. „Kolem 40 dětí je v Roudnici ve školkovém a školním věku, další jsou pak v Litoměřicích,“ doplnila Vlasta Sloupová z Adientu, firmy specializující se na potahy sedaček aut, která s městem na projektu integrace spolupracuje.

Děti cizinců s mongolským mateřským jazykem, kteří pocházejí z výrazně odlišného kulturně-sociálního prostředí, často nezvládají ani základní komunikaci v češtině. „Jejich integrace do běžné výuky je velmi komplikovaná. Situace zasahuje i další účastníky vzdělávání,“ vysvětlila vedoucí odboru školství Anežka Vyšinská.

Město po státu chce bezmála 1,7 milionu korun. Pravidla dotace požadují nejméně spoluúčast 10 %, na příspěvku by se mohli podílet i zaměstnavatelé. O udělení dotace a její konečné výši se rozhodne koncem března, nejpozději v dubnu. „Pokud projekt dotaci obdrží, budou jeho náklady uznatelné do konce prosince tohoto roku,“ upřesnila mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Projekt tvoří čtyři hlavní aktivity. Tlumočník mongolštiny se zapojí především v ZŠ a MŠ, k dispozici bude i zaměstnancům města, DDM nebo úřadu práce. Do výuky v ZŠ a MŠ se zapojí i dva školní asistenti. Na prázdninovém programu se mongolské děti budou učit češtině a kulturním specifikám zdejšího života. Zejména pracovníci 2. ZŠ a zaměstnanci projektu pak vytvoří česko-mongolský materiál pro integraci dětí a žáků.

O peníze žádají pouze Roudnice a Litoměřice

Dotační titul pokrývající výdaje obcí na podporu integrace cizinců existuje od roku 2008. „Letos zaslalo žádost o dotaci 16 měst a městských částí z celé země, z Ústeckého kraje pouze Roudnice,“ informovala Malá. Podle Hany Semerádové z ústecké Poradny pro integraci žádaly rezort o dotaci na začlenění dětí cizinců z třetích zemí z kraje dlouhodoběji pouze Teplice, s odlivem arabské komunity v tom už ale letos nepokračovaly.

O podporu na integraci dětí cizinců lze žádat i ministerstvo školství. „Školy ani jejich zřizovatelé v tom ale moc aktivní nejsou, je to administrativně náročné a není to moc peněz,“ konstatovala Semerádová s tím, že aktivní jsou v tom v kraji pouze Litoměřice.

O integrování dvou mongolských dětí v litoměřické mateřince Lipová psal Deník loni v červnu. „U chlapců jsou vidět větší či menší pokroky. Začínají mluvit česky,“ bilancovala asistentka pedagoga Markéta Tomiová s tím, že si také pamatují jména všech dětí a poznávají i barvy.

Další mongolské děti v Litoměřicích chodí do školky Sedmikráska a i ty dostaly asistenta pedagoga. „Díky tomu udělaly všechny obrovský pokrok,“ zhodnotila Monika Mejtová, ředitelka litoměřických mateřských škol. Do nich chodí celkově kolem 40 dětí cizinců. Nejvíc je Vietnamců, Slováků, Mongolů a Ukrajinců.