Zemědělci v regionu využili příznivého počasí a sklidili prakticky všechny plochy oseté ozimým ječmenem. Po něm bude následovat ve žních krátká přestávka před sečením řepky a po ní ostatních obilovin. Výnosy se očekávají vyšší než loni, přispěl k tomu déšť na konci jara a z počátku léta. Radost zemědělců z vývoje plodin ale kalí přemnožený hraboš polní, který doslova decimuje všechny porosty.

K přemnožení populace hraboše polního přispělo několik posledních příznivých zim. „Škůdce je přemnožený na celém Litoměřicku a jediným řešením pro snížení jeho výskytu je provedení posklizňové hlubší podmítky a narušení hraboších hnízd. Zemědělcům pomáhají hejna racků, kteří nalétají na zoraná pole a hraboše loví, stejně jako dravci,“ řekl předseda Agrární komory Litoměřice Miroslav Novák, který je současně ředitelem straškovské společnosti Astur.

Hlodavci podle Nováka decimují porosty především na souvratích v sousedství zaplevelených silničních příkopů. „K jejich útlumu pro následující roky by pomohlo častější sečení trávy v příkopech, kde hraboš jinak v klidu přežívá. Ideální by byl odvoz posečené trávy, ale to je vzhledem k technickému vybavení správy silnic nereálné,“ doplnil Novák.

Pomoci by mohly také další vydatné srážky, které jsou v regionu spíše výjimkou, přesto letos k vývoji plodin výrazně pomohly. Zatím co loni ve stejném období napadlo na Podřipsku pouhých sedm milimetrů, letos jich bylo naměřeno 60.

Hraboš polní způsobuje zemědělcům obrovské ztráty. Straškovští odhadují, že na pozemcích zasažených hrabošem sklidí zhruba 3,5 tuny ječmene ozimého, zatímco na jiných plochách je výnos minimálně o dvě tuny vyšší. Výnosy jsou rozdílné i podle bonity půdy, která je na Podřipsku písčitá. „Máme sklizen ječmen ozimý z 50 hektarů a odhaduji, že celou třetinu úrody nám zhatil hraboš, což je citelná ztráta. Za 20 let, co podnikám v zemědělství, takové přemnožení hrabošů nepamatuji,“ vysvětlil soukromý zemědělec z Vražkova Michal Štor.

„Obávám se, že se situace může opakovat při sklizni pšenice, kterou máme na 100 hektarech. V řepce hraboš už tolik neřádí, ta mu v době dozrávání už nechutná,“ doplnil Štor.

Smutní jsou ze ztrát způsobených hrabošem především malí zemědělci. „Za 20 let, co hospodařím na 26 hektarech polí, nepamatuji takovou spoušť. Ještě víc škodí hraboš lidem se záhumenkami, ti nesklidí prakticky nic. Mně hraboš aktuálně poškodil jarní ječmen, nyní se stěhuje do pšenice. Tu mu raději přenechám, než aby začal likvidovat brambory a zeleninu, kterou mám pro obživu rodiny,“ uvedl Jiří Malecký z Radovesic.

Po dlouhých letech letos znovu sklízí ječmen ozimý Zemědělské družstvo Klapý. Podle předsedy představenstva Otakara Šaška bude zrno použito na přípravu krmných směsí pro hovězí dobytek. „Ječmen z 80 hektarů je už uskladněn, výnos se pohyboval kolem 6,6 tuny z hektaru. Díky dešťům by se do normálu mohla vrátit úroda všech obilovin. Voda prospěla kukuřici, kterou potřebujeme nejen pro skot, ale jako surovinu pro bioplynovou stanici. Co nás však trápí stejně jako ostatní kolegy, je přemnožení hlodavců,“ podotkl Otakar Šašek.