Chmel narostl tak, že se musely zpomalit česačky, kvůli délce sklizně navíc pěstitelé řešili problémy s brigádníky. „Část našich brigádníků byli vysokoškoláci, kteří se kolem půlky září vrátili na fakulty. Museli jsme za ně shánět náhradu. Trochu nám pomohly problémy automobilek, které přerušovaly výrobu kvůli nedostatku čipů. Takže jejich agenturní pracovníci šli na brigádu k nám,“ vylíčil předseda Zemědělského družstva Podlesí Ročov na Lounsku Josef Fric. Chmel tam letos sklízeli z 286 hektarů. „Normálně nám sklizeň trvá 25 dní, letos se protáhla na 39,“ dodal Fric.

Neobvykle dlouhou sklizeň má za sebou také pěstitel chmele z Tuchořic na Žatecku Karel Lebeda. „Úroda byla dobrá. Štoky byly ale hodně narostlé, což spolu s deštivým počasím prodloužilo sklizeň. Nešlo to tak rychle jako v jiných letech,“ popsal.

Dobrou úrodu a neobvykle dlouhou sklizeň chmele zapříčinil letošní průběh počasí. Hodně pršelo, v létě nepřišla žádná vlna veder, pro růst plodiny panovaly ideální podmínky. „Letošní počasí bylo pro chmel hodně příznivé. Dá se říct, že bychom si přáli, aby takto bylo každý rok. Významně pršelo každý měsíc, a to i v jinak suchých místech na Žatecku. Štoky díky tomu mohutně narostly,“ přiblížil předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda.

„Na druhou stranu někde bylo vody až moc, třeba na Moravě a Rakovnicku komplikovala sklizeň. V některých chmelnicích musely naložené káry vytahovat dva traktory zároveň,“ doplnil. Problémy přineslo také krupobití na konci června, které poškodilo značnou část chmelnic.

Díky dostatečné vláze narostla na chmelnicích obrovská masa štoků. Tu bylo třeba na česačkách oddělit od hlávek, kvůli kterým se tato plodina pěstuje. Aby se stroje nezahltily a vše šlo vytřídit, jejich chod bylo třeba zpomalit. „V průměru se dá říct, že česačka zpracuje osm až dvanáct štoků za minutu. Letos jich bylo pět,“ vysvětlil důvod pomalejší sklizně Hejda.

Problém s brigádníky jako v Ročově na Lounsku musela podle něj řešit prakticky všechna česká chmelařská střediska. Nápor na lidi na chmelnicích, česačkách a sušárnách byl letos velký. Někde se jelo čtyřicet dní v kuse, soboty, neděle, dvanáctihodinové šichty. Mladí lidé odjeli v září do škol, kdo si vzal na chmele dovolenou, aby si přivydělal, se musel vrátil do zaměstnání. „Někde se do traktorů vrátili lidé v důchodovém věku, aby alespoň na pár dní při sklizni pomohli,“ popsal Hejda. Mnohde zase přijeli další zahraniční brigádníci. I letošek tak ukázal, že se sklizeň chmele v Česku bez nich neobejde. Pocházejí hlavně z Bulharska, Rumunska, Ukrajiny nebo Slovenska.

Očekávají rekord

Přesná čísla o letošní sklizni zemědělci ještě nemají, ale dá se očekávat, že bude nejvyšší za poslední roky. „Z dosavadních údajů vyplývá, že by úroda mohla přesáhnout hranici osm tisíc tun suchého chmele. Tolik se v Česku naposledy sklidilo v roce 1996. Tehdy ale byla podstatně vyšší výměra chmelnic,“ sdělil předseda Chmelařství, družstvo Žatec Zdeněk Rosa. Letos se v Česku chmel sklízel z 4 971 hektarů, ve zmíněném roce 1996 to bylo z 9 355 hektarů. Výrazný propad rozlohy českých chmelnic přišel v letech 1997 a 1998. Podle Rosy je potěšitelné, že je letošní úroda dobrá nejen z hlediska výnosů, ale i z pohledu kvality. Chmel obsahuje vysoký podíl alfa hořkých látek, které jsou důležité pro pivovarnictví.

Kvůli velké úrodě potrvá také déle následné zpracování chmele. Většina se ho granuluje, část lisuje. „Chmel po sklizni většinou zpracováváme do konce března, dubna následujícího roku. Teď to bude do května,“ porovnal Rosa.

Loni sklidili chmelaři v Česku 5 925 tun zeleného zlata, předloni 7 145 tun. „Loňská úroda byla podprůměrná, takže ne všechny smlouvy mezi pěstiteli, obchodníky a zákazníky se naplnily. Díky letošní vysoké úrodě se tyto i nové kontrakty naplní,“ zmínil Hejda. Ve světě podle jeho slov dlouhodobě nadbytek českého chmele není, letošní vysoká úroda by tak podle něj neměla přinést nějaký tlak na snížení jeho ceny.

To potvrdil i Zdeněk Rosa. „Ve chmelařství se uzavírají dlouhodobé smlouvy. Díky letošní dobré úrodě se alespoň podaří naplnit kontrakty z let 2020 a 2018, kdy byla sklizeň slabší,“ připomněl.