Provoz fungoval ve standardním režimu, jediným omezujícím opatřením na skládce bylo pozastavení příjmu odpadu od fyzických osob. I to už se pozvolna ruší.

V době pandemie vyprodukovaly domácnosti více tříděného odpadu než jindy, ale množství uloženého komunálního a objemného odpadu na skládku se nepatrně snížilo o zhruba 400 tun. „Vedle ukládání odpadu na skládce pokračovala a nyní už vrcholí dostavba tělesa nové úložné kazety. Od začátku roku naplno využíváme novinku - výkonný drtič objemného odpadu, který ho upraví tak, aby při zhutnění materiálu nedocházelo v tělese skládky k vytváření vzduchových dutin, jež bývají nejčastější příčinou zahoření,“ vysvětluje ředitel SONO Plus Václav Krycner.

Opět hoří skládka komunálního odpadu v Želechovicích.
FOTO: Požár na skládce v Želechovicích mají hasiči pod kontrolou

Zahoření samovznícením se na skládce každý rok několikrát opakovalo, letos sem hasiči vyjížděli o Velikonocích a v květnu. I přes důslednou kontrolu při příjmu odpadu na váze a při jeho vykládce na tělese skládky jsou do odpadu odkládány věci, které můžou způsobit zahoření.

Firma nemá vlastní hasební techniku, v záloze je jen cisterna s vodou. Pro rychlejší a méně nákladné hašení proto letos pořídila pěnotvorné hasivo a vybavila se termokamerou pro měření teploty skládky. 

Ilustrační foto
Litoměřice bojují s odpadem. Sběrný dvůr je přeplněný

„Náš pracovník termokameru používá při pravidelných pochůzkách na skládce, a tak věříme, že touto prevencí se podaří včas zamezit dalšímu zahoření. V likvidaci požáru jsme odkázáni na hasiče, kterým bych chtěl za zásahy poděkovat. Škody na majetku bývají minimální, ale veškerá logistika kolem zahoření nás stojí nemalé finance,“ dodal Krycner.

Nouzový stav a opatření vlády však zpomalily postup prací na projektové přípravě separační linky. Vybudování třídicí linky komunálního odpadu SONO je jednou z možností, jak uvést v život sofistikovaný způsob nakládání s odpadem bez škodlivého vlivu na životní prostředí. Skladování odpadu v Želechovicích totiž není bez omezení. Po neúspěšném jednání zástupců SONO s obcí Čížkovice o možnosti umístění třídicí linky na směsný komunální odpad poblíž cementárny museli být tyto aktivity nasměrovány na jiné území.

Zkoušky v Polsku

„Po téměř roční přestávce se nám podařilo navázat kontakt s agenturou, která má zkušenosti se zajištěním vývozu odpadu na separační linku v Polsku. Ta by mohla sloužit jako referenční stavba pro náš záměr vybudování vlastní linky. Vývoz odpadu a jeho vytřídění nám ukáže, jaké je složení v popelnicích měst litoměřického okresu. Takto vytříděný materiál použijeme ke spalné zkoušce. Podle průzkumu totiž obsahují popelnice v českých městech okolo 50 procent biologicky rozložitelných komodit,“ vysvětluje předseda SONO Petr Medáček.

Školáci v lovosické ZŠ Antonína Baráka, pondělí 25. května
FOTO: Změřit teplotu! Na Litoměřicku se do škol vracejí žáci z prvních stupňů