Trasa od přívozu k přívozu z Nučniček do Žernosek vyžaduje velkou opatrnost a ostražitost. Několik úseků totiž vede po frekventovaných silnicích. Na startu další etapy tohoto seriálu jsme zvolili plavbu přívozem z Nučnic do Nučniček a dále pokračovat po levém břehu Labe, po cyklostezce č. 3102, která má v budoucnu propojit dvě cyklistické magistrály labskou a podél Ohře.

Od stanice přívozu, kde je možné se občerstvit, jsme vyrazili po asfaltce směr České Kopisty. Celá tato trasa až do Terezína prochází dál od vody zelinářskou oblastí. Cesta ubíhala bez potíží stále po asfaltové trase i za obcí Počáply. Po pravé straně je možné vidět plavební komory v Kopistech a dále projet Nové Kopisty, tedy obec, která patřila před deseti lety k nejpostiženějším velkou povodní. U Kopist je také nutné uhnout ze značené trasy podle dopravního značení, protože dále probíhají stavební práce na silnici. Trasa nás krátce na to přivádí do Terezína. Stejně tak, jako Roudnice nebo Litoměřice je také toto město zajímavé v několika ohledech a lze tu strávit několik dní. Podobně jako v případě ostatních uvedených měst není prostor v tomto testu na detailní popis zdejších zajímavostí a turistických cílů. Jedním z nových „lákadel" může být Automuzeum jehož exponáty jsou zaměřeny na druhou polovinu 20.století.

Podle mapy značená trasa č.3102 v Terezíně končí. Nyní se nabízí příjemná cesta kotlinou do Litoměřic, kde doporučujeme napojení zpět na cyklotrasu č.2. Zde je potřeba dát velký pozor při příjezdu do Litoměřic a cestě přes Tyršův most. Oficiální trasa vede přes most a doprava směrem k nádraží před kterým je nutné sjet ze silnice a projet pod tratí podle značení. Dále trasa pokračuje okolo kurtů, mlýna a dále okolo koupaliště a čistírny odpadních vod. Příjemnou šotolinovou cestou podél Labe se dostáváme do Žalhostic. Cesta ústí u železničního přejezdu. Následující část vede po silnici směrem na Píšťany, která je v letním období silně využívána nejen cyklisty, ale i motoristy kvůli koupání ve zdejším jezeře. To nabízí osvěžení na naší trase i když těsně okolo cyklostezka zatím nevede.

Píšťanské, nebo také Žernosecké jezero vzniklo v 50. a 60. letech 20. století zatopením pískovny. Zdejší písek byl použit pro výstavbu velkých vodních děl na Vltavě, zejména Slapské přehrady a Orlické přehrady. Na hladině zůstaly tři ostrovy, jezero je spojeno s Labem. Zhruba devadesátihektarová plocha je rekreačně využívána a díky spojení s řekou je možné se sem podívat také na palubě výletní lodi.

Pokud se rozhodneme, že k jezeru nevyrazíme, pokračujeme po značené cyklotrase č.2 a na konci Žalhostic uhýbáme doprava. Okolo plochy, kde se nacházela koželužna dojíždíme k betonárce. Podél areálu pak po šotolinové, místy panelové cestě pokračujeme dál k Velkým Žernosekám.

V této obci s bohatou vinařskou historií opět vyjíždíme na hlavní silnici po které se pohybuje také množství nákladních vozidel. Je opět nutné dbát zvýšené opatrnosti.Po několika minutách dojíždíme k Žernoseckému přívozu, kde končí tato část testu.

Úsek z Nučniček do Žernosek jsme projeli jednou z možných tras. Po dojetí do stanoveného cíle Ústí nad Labem, kam dorazíme příští týden, se budeme v dalších týdnech věnovat alternativním trasám na této cestě. V úseku Nučnice Žernoseky se nabízí například projet stezku na pravém břehu Labe do Litoměřic, následně do Píšťan, zde využít lovosický přívoz a po cyklostezce dojet po levém břehu do Žernosek k přívozu.

Dnes popisovaný zhruba patnáctikilometrový úsek lze projet bez potíží zhruba za hodinu. Největší komplikací jsou tentokrát automobily na které je třeba dát pozor na několika místech.

Příští pondělí přineseme test úseku Žernoseky Ústí nad Labem.