Šéf inspektorátu práce: Zaměstnávání cizinců na černo je typická praxe

Jste vedoucím inspektorem inspektorátu práce v Ústí nad Labem. Co tato funkce znamená a jak vlastně vypadá váš pracovní den?
Znamená to ve stručnosti, že tu instituci vedete. Koordinujete činnost jednotlivých útvarů, rozhodujete, řídíte. Běžný pracovní den začíná tím, že vyřídím elektronickou i klasickou poštu. Pak studuji spisy, které mám před sebou. Vedu jednání s jednotlivými vedoucími, zaměstnanci, stěžovateli. Abych se neztratil jen v té manažerské práci, tak čas od času publikuji v odborném tisku nebo přednáším.

Jaký největší případ porušení zákoníku na Ústecku váš úřad v minulosti zachytil a jaké nejhorší porušení zákona odhalil pod vaším vedením?
Především musím uvést, že naše působnost je Ústecký, ale i Liberecký kraj. Takže se mi vybavily různé odhalené nešvary, ale většinou ne z Ústí a jeho bezprostředního okolí. Nicméně pokud zůstaneme u Ústí, tak z oblasti nelegálního zaměstnávání můžeme zmínit případ jedné pekárny, kde pracovalo bez povolení k zaměstnání více než dvacet občanů Ukrajiny, jejichž práci zprostředkovala firma bez licence k agenturnímu zaměstnávání. Bohužel se jedná o poměrně typickou praxi u některých firem. V daném případě jsme uložili pokuty v řádech statisíců. Ale Ústí na tom ještě není tak špatně, na Mostecku Lounsku, či Liberecku padaly i miliony.

Kvůli obavě před koronavirem vyhlásily domovy napříč Litoměřickem zákaz návštěv

Litoměřicko

Kontrolujete třeba i vyplácení mezd?
Ano, měli jsme takový případ, kdy dopravní firma hromadně nevyplácela mzdy. Je dlužno podotknout, že nevyplacení mzdy nebo její části je hlavní důvod, proč se na nás zaměstnanci obrací s podněty. V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Ústí nevyniká nějakými děsivými případy, ale je zde jeden specifický jev, který stojí za zmínku. Jednou z našich kompetencí, která má preventivní charakter, je vyjadřování se ke kolaudacím nových výrobních zařízení a provozů. Tady v poslední době zaznamenáváme jisté podcenění bezpečnostních prvků těchto prostor a zařízení.

Jak kontroly plánujete a jak dlouho trvá připravit nějakou tu „mimořádku“? Kolik máte na starosti firem a společností?
To se velmi liší podle typu kontroly. Běžnou kontrolu není třeba složitě plánovat. Samozřejmě pokud se jedná o kontrolu, kterou můžeme ohlásit dopředu, tak se snažíme i zohlednit oprávněné zájmy zaměstnavatele tj. přizpůsobit termín kontroly jeho možnostem. Například neprovádět ji v době celozávodní dovolené. Jsou však kontroly, které je potřeba důkladně naplánovat. Zvážit kolik bude třeba našich inspektorů, v jakém čase kontrolu provést apod. Uvedu to na příkladu. Pokud máme podezření na výkon nelegální práce v provozovně, kde se vyrábí v noci, je vhodné si předem udělat monitoring. Tedy si za světla místo prohlédnout a dobře naplánovat, aby se inspektoři při kontrole nezdržovali a provedli ji co nejefektivněji. Pokud máme kontrolu provádět ve spolupráci s jinými orgány státní správy, je samozřejmě plánování o to delší.

Co spolupráce s policií, proč ji potřebujete a kdy si ji vyžádáte?
S policií spolupracujeme nejčastěji při kontrole nelegální práce cizinců, kde se naše kompetence vhodně doplňují. A navíc je její přítomnost účelná již proto, že se nám pak, zvláště když se jedná o velké stavby, továrny či obchody, kontrolovaní cizinci nerozutečou. Ale není to jediná situace, kdy s policií spolupracujeme. Určitě musím zmínit i spolupráci při šetření závažných a smrtelných pracovních úrazů.

Co všechno máte jako inspektoři práce na starosti? Pracovněprávní vztahy, bezpečnost a podobně, mohl byste to nějak přiblížit laikům?
Jsou tři základní okruhy našich kontrolních kompetencí. Historicky nejstarší kontrola bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně vyhrazených technických zařízení. Tedy zda si zaměstnavatel počíná tak, aby zamezil či minimalizoval možná bezpečnostní rizika vyplývající z vykonávané práce. Potom jsou to pracovněprávní vztahy. Tedy náležitosti smluv, odměňování, pracovní doba a další. Konečně je to oblast zaměstnanosti, tady je nejvýznamnější kontrola nelegální práce, tedy práce načerno, ať již tuzemců nebo cizinců.

Vedení města odvolalo ředitele Centra kultury v Lovosicích

Litoměřicko

Reagujete na občanská upozornění a anonymní hlášení?
Ano, reagujeme. Podněty od občanů jsou pro nás jedním ze zásadních zdrojů směřování našich kontrolních aktivit. Je zcela přirozené, když nás např. zaměstnanec upozorní na porušování pracovněprávních předpisů, kde pracuje. Co se týče anonymních podání, tak je třeba uvést, že se zabýváme každým i tím anonymním a hodnotíme je podle závažnosti. Jistě nemůžeme pominout podání byť anonymní, které přesvědčivým způsobem poukazuje na nějaké závažné porušování zákona. Ale jsou pak takové, kdy si jen vyřizují osobní spory. Dost negativně se v tom odráží zlozvyky ze sociálních sítí.

Co tedy má udělat běžný zaměstnanec, pokud ví o nějakých nepravostech ve firmě, co ho zaměstnává, jak vás má kontaktovat bez rizika, že přijde o práci?
Může nás kontaktovat, ať již písemně, mailem, datovou schránkou nebo osobně. Všechny kontakty najde na našich internetových stránkách. Buď mu můžeme poskytnout poradenství, pokud si není jist daným problémem nebo může přímo podat podnět ke kontrole. Vždy je vhodné doplnit jej nějakými podklady, pokud je má k dispozici. Jméno podatele kontrolované osobě zásadně nesdělujeme!

Jak je tedy možné, že to někdy „praskne“?
Od nás to není nikdy. Je ale potřeba říci, že pokud se zaměstnanec menší firmy dostane do sporu se svým zaměstnavatelem a v průběhu čtvrt roku k němu přijde naše kontrola, logicky se bude domnívat, že příčinou naší návštěvy je právě nespokojenost onoho zaměstnance. Ale to není výsledek naší indiskrece, ale úvahy zaměstnavatele. Vedle toho upozorňujeme podatele, že v některých vybraných případech nelze kontrolu efektivně provést, aniž by nás zbavil mlčenlivosti ohledně jeho identity. Mám na mysli třeba případy diskriminace, kde bez výpovědi stěžovatele kontrola nemá valného smyslu.

Lze nějak působnost úřadu popsat v běhu času od komunistických let, přes „devadesátky“ až k dnešku? Co vše se postupně měnilo?
Inspekce práce se v průběhu doby velmi proměnila. Vznikla z Českého úřadu bezpečnosti práce, což, jak je zřejmé z názvu, byla instituce, která se zabývala výhradně dozorem nad bezpečnostní práce. V roce 2005 se změnila na Státní úřad inspekce práce a jeho kompetence byla rozšířena o kontroly pracovněprávních vztahů a další velký zlom přinesl rok 2012, kdy SUIP a jeho jednotlivé oblastní inspektoráty začaly kontrolovat zaměstnanost. V souvislosti s tím se i výrazně měnila skladba zaměstnanců. Vedle toho se průběžně změnily i procesní předpisy, podle kterých inspekce postupuje.

Usazeniny zamořily řeku, uhynula tisícovka ryb. Firma dostala od inspekce pokutu

Litoměřicko

Existuje i něco, jako poradenství pro firmy a nebo zaměstnance v oblasti pracovněprávních vztahů, kam se obrátit?
Ano existuje. Poskytujeme základní poradenství v pracovněprávní oblasti jak pro občany, tak pro firmy. Využívají jej nejčastěji zaměstnanci, zaměstnavatelé v mnohem menší míře. V Ústí nad Labem v naší budově každé pondělí a středu od 8 do 17 hodin. Dotazy je možné směřovat jak písemně tak telefonicky, anebo nás navštívit. Máme i síť poradenských míst v obou krajích. Vesměs v budovách úřadu práce. Tam se poradenství omezuje na středy. V podrobnostech odkazuji opět na naše internetové stránky.

Na závěr, co plánujete do budoucna, ať už pracovně, či lidsky?
Pracovně neplánuji žádné velké změny. V minulých letech jsme zrekonstruovali budovu a některé dílčí práce pokračují. Náš úřad se stal konečně bezbariérovým. V nejbližších letech budeme stěhovat naší pobočku v Liberci do nové budovy úřadu práce. A co se mě týče, vzhledem k tomu, že mým největším koníčkem je historie, tak cestuji po různých zajímavých místech v Evropě. Letos se chystám třeba do Piemontu.