Kliknutím zvětšíteZnáte tu scénu: Zahradníci s kanystry na zádech rozprašují tekutinu v parku. A pak se na trávníku objeví výstraha, aby na něj nikdo nevstupoval. Dobré rady ne každý uposlechne, přitom podle odborníků hazarduje se zdravím. Postřik totiž obsahuje jedovaté pesticidy.
Chemické prostředky užívané k likvidaci plevelů označila Světová zdravotnická organizace za pravděpodobně karcinogenní pro člověka. „Zbytky se přitom běžně vyskytují ve vzorcích půdy i v lidských tkáních, pronikají do vzduchu, jídla i pitné vody,“ upozorňuje Kateřina Kotěrová z Litoměřic působící v organizaci PRO-BIO liga.
Bez pesticidů se při údržbě litoměřických Jiráskových sadů neobejde ani společnost Gabriel. V parku o rozloze pěti hektarů stříká lokálně v hnízdech plevelů a spotřebuje při dvou postřicích za rok dva litry herbicidu. Zahradníci po parku roznášejí asi týden předem varovné cedule a dávají je pryč den po postřiku.
Bezprostředně zdraví nebezpečné jsou pesticidy podle jednatele firmy Lukáše Gabriela cirka 2 až 3 hodiny po aplikaci, než postřik zaschne. „Pokud by si v tu dobu, dejme tomu, lízlo trávy miminko, může to pro ně být riziko,“ připouští. „Například chůze po čerstvě ošetřené ploše nebezpečná není,“ dodává Gabriel.
Podle ekologů existuje mnoho studií, které dokazují, že užívání herbicidů je nebezpečné z dlouhodobého hlediska. „Stále více měst u nás i v zahraničí se proto rozhoduje chemické postřiky při údržbě veřejných prostranství nepoužívat,“ upozorňuje Kotěrová.
Ekologové mají jiný názor i na to, zda je potřeba zbavovat se plevele. „Obávané dvouděložné rostliny, tedy pampelišky, sedmikrásky, jetel nebo jitrocel nejsou ztělesněné zlo, ale přirozená součást přírody,“ upozorňuje Kotěrová.
Lidé by je podle ní strpěli, pokud by jim správci prostranství přiblížili dopady chemie na zdraví a životní prostředí nebo význam kvetoucích rostlin pro přežití hmyzu a ptáků. Vícedruhové trávníky navíc lépe zvládají sucho.
A jak jsou na tom jinde? V Lovosicích na přípravu záhonů pro výsadbu květin a dalších výsadeb využívá město zahradnické firmy, které občas pesticidy na přípravu půdy používají. Také v Roudnici nad Labem se o zelené plochy stará specializovaná firma, která na jejich údržbu ročně spotřebuje 10–15 litrů herbicidů. V případě likvidace invazivních druhů se bez chemie neobejdou ani ve Štětí.
Hledají alternativu
Mluvčí všech zmíněných měst ale dodávají, že jejich technické služby experimentují s alternativami k chemii. Například v Lovosicích mají v současnosti rozjednaný nákup strojů, které by měly ekologickou cestou plevele odstraňovat horkou vodou či vzduchem. „Ruční práce je velice zdlouhavá a ne vždy efektivní. Plevele totiž znovu vyraší,“ vysvětluje mluvčí Ivana Kocánková.
Podobným cestám ekologové fandí. „Je třeba pochválit každou obec, která jde tím směrem ze své vůle,“ říká Jan Piňos z ekologické organizace Duha. Podle něj zatím neexistuje politická vůle k plošnému zákazu herbicidů, tlak výrobců je prý obrovský.
23
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
