Investorem akce je Povodí Ohře (PO). Pod ně Pokratický potok spadá přesto, že se vlévá do Labe. Opravují se železobetonové klenby na úseku 150 metrů a cihelné a kamenné klenby v délce 115 metrů. „Konstrukce byly na pokraji životnosti, proto jsme je museli opravit, abychom opět dosáhli jejich dlouhodobé stability,“ řekl mluvčí PO Jan Svejkovský. Pokud by prý PO k opravě nepřistoupila, hrozily by škody na majetku a také ohrožení osob z toho důvodu, že nad zakrytým profilem jsou komunikace, chodníky a zahrady.

Podle Filipa Zvěřiny zodpovědného za technický dozor stavby obnášela rekonstrukce prvního z úseků hned několik kroků. „Jsou jimi tryskání degradovaného betonu líce kleneb vodou pod tlakem 1250 barů, ošetření stávající obnažené ocelové výztuže pasivačním nátěrem, plošné doplnění nové konstrukční výztuže klenby z KARI sítí a provedení stříkaného betonu ze suché směsi,“ uvedl Zvěřina. Oprava druhého úseku zahrnovala vyškrábání a vyčištění spár stávající cihelné a kamenné klenby, provedení nového spárování a v určitých částech i sanační omítku zdiva.

Hluk mírnit nelze

Stavební činnost přinesla zvýšenou prašnost i hluk v bezprostředním okolí stavby. „Prašnost se pokoušíme minimalizovat ochrannými prvky, jako jsou zakrývací plachty. Hlučnost bohužel významně eliminovat nelze,“ připustil Svejkovský. Tyto nežádoucí faktory ale podle něj jednoznačně převýší plná bezpečnost okolí. 

Na stavbě pro chomutovského dodavatele Trans-Region-Stav pracuje subdodavatel z Děčína Vysoko. Rekonstrukce vychází na zhruba 5,5 milionu korun bez DPH. Povodí Ohře na ni získalo dotaci od ministerstva zemědělství na drobné vodní toky ve výši 65 procent.

Jde o druhou komplexnější opravu Pokratického potoka. První probíhala od konce roku 2015 do května 2016. PO dále na potoku průběžně provádělo lokální opravy drobného charakteru. „Nyní další rozsáhlejší opravu neplánujeme,“ ujistil Svejkovský.

Celkem 7,2 kilometru dlouhý Pokratický potok odvodňuje malé území Českého středohoří. Pramení pod Dlouhým vrchem, terén ho svádí mezi Skalicí a Mentaurovem k Bílým stráním. Vede přes Pokratický rybník, odkud teče do Pokratic, po nichž získal svůj název. Jak se píše na Wikipedii, v minulosti zde stávalo několik mlýnů.

Potok se tady dostává do zděného koryta. „Vystavěno bylo v 30. letech 20. století poté, co v roce 1929 způsobil potok značné povodňové škody,“ tvrdí Wikipedia. Dále protéká panelovým sídlištěm, vede poblíž horního litoměřického nádraží pod rušnou křižovatkou u závor a o kus níže vtéká do tunelu pod starou částí Litoměřic. Ústí nedaleko Střeleckého ostrova, kde se vlévá do Labe.