Mluvčí SŽ Radka Pistoriusová přiblížila, že projektanti připraví detailní technická řešení tratě nebo opatření na ochranu obyvatel a životního prostředí. „Součástí dokumentace bude organizace výstavby tohoto bezmála 60 kilometrů dlouhého úseku. Veřejná zakázka rovněž počítá s přípravou podkladů pro posouzení vlivů stavby na životní prostředí (EIA) a také se zpracováním digitálního modelu stavby,“ uvedla Pistoriusová.

Dokumentace pro územní rozhodnutí má zároveň určit už i konkrétní pozemky potřebné pro výstavbu VRT. SŽ předpokládá ukončení územního řízení pro úsek Podřipska v roce 2023. První soupravy by na trať měly vyjet kolem roku 2030. Právě VRT Podřipsko má být z celé trasy Drážďany-Praha postavený jako první a na téměř celém úseku z Prahy do Roudnice nad Labem bude z pravé strany kopírovat dálnici D8.

Stavba vysokorychlostní trati. Ilustrační foto.
Vysokorychlostní trať na Podřipsku? Ne bez odhlučnění, zní z obcí

Sdružení s názvem Koridor D8, založené v roce 2018 a jehož členy jsou dotčená města, obce i spolky, se proto snaží ještě před projektovou přípravou VRT vyřešit jak stávající negativa dálnice D8, tak i ta, která by další velká liniová stavba v podobě rychlodráhy přinesla do budoucna. Kromě středočeských měst a vesnic se do něj zapojily také obce z Litoměřicka. Jedná se o Černouček, Straškov-Vodochody, Mnetěš, Vražkov, Kleneč a Přestavlky. Volněji se sdružením spolupracují Roudnice nad Labem, Židovice, Hrobce, Nové Dvory, Dušníky a Oleško.Mezi jejich hlavní požadavky patří zohlednění nezávislého krajinného plánu v širší linii trasování VRT tak, aby byly včas odstraněny možné negativní dopady na okolní krajinu. Na jeho tvorbě sdružení nyní pracuje.

Koordinátor sdružení obcí a spolků Koridor D8 Martin Klečka z Mnetěše vysvětlil, že nejzásadnější bude posouzení vodního režimu krajiny v širších souvislostech ohraničený řekami Vltavou zleva, Labem zprava a Ohří nahoře. Už dnes je zde podle něj celá řada problémů s hydrologickým systémem, se zátěžemi znečištění spodních vod a ohrožení povodněmi.

Starosta Křešic Michal Mančal.
V Křešicích to žije. Strašákem je vysokorychlostní trať, říká starosta obce

„Je třeba, aby stavba nenarušila spodní vody a neodvedla je z krajiny. Poté se budeme v těch jednotlivých vrstvách posouvat dál a řešit prostupnost území a takzvaná jemná opatření, která už budou blíže k dálnici, kdy se řeší ochranná pásma, protihluková ochrana či zelené kompenzační pásy. Tak aby škodlivé vlivy, které už dnes produkuje dálnice D8, neputovaly k obcím v jejím sousedství,“ nastínil krajinný plán Klečka s tím, že na jeho tvorbě pracují lidé, kteří se pohybují na akademické půdě napříč obory.

Nutné bude v rámci krajinného plánu najít také citlivé řešení s ohledem na ochranné pásmo Národní kulturní památky Říp, v němž některé dotčené obce leží, či kompenzace za zábor zemědělské půdy, kde se nabízí využití komplexních pozemkových úprav vyvolaných stavební činností, které ŘSD při realizaci liniových staveb dnes už běžně využívá. „V současné době se řeší technikálie, jakým způsobem by se krajinný plán mohl realizovat. My nyní narážíme na to, kdy pojem krajinný plán česká legislativa nezná. Ve čtvrtek budou proto na toto téma probíhat jednání vedení ministerstva životního prostředí s vedením dotčených krajů,“ uvedl Klečka a doplnil, že Správa železnic je ochotná k plánu přihlédnout a byla už pověřena i ministerstvem dopravy, aby se spolkem Koridor D8 aktivně komunikovala.