Pražská firma České štěrkopísky (ČŠ) dostala povolení Obvodního báňského úřadu v Mostě k pokračování těžby na Litoměřicku. Vypovídá o tom aktuální dokument na úřední desce Terezína.

Rozšíření současné pískovny u Nučniček směrem k Počaplům bylo řadu let předmětem diskuzí, veřejných projednání i anket mezi lidmi místní části, kterých se rozšíření nejvíc týká, i diskuzí zastupitelů v Terezíně. Naposledy obyvatelé Počapel v anketě většinově souhlasili s těžbou s tím, že od firmy dostanou kompenzace nad rámec zákona. Mělo jít o 50 tisíc korun „na hlavu“, milion, který by město muselo investovat v Počaplech, a další milion na opravy silnic. Zastupitelé místně příslušného Terezína ale loni připravenou dohodu zamítli.

Negativní stanovisko však zvrátil krajský soud v Ústí nad Labem a těžaři si už mohli jít pro povolení od baňařů bez negativního stanoviska obce.

Amatérští badatelé navštívili již několik let uzavřenou podzemní továrnu Richard.
Badatelé vrtají do neznámé části Richardu, jeho bílá místa jim nedají spát

Mluvčí ČŠ Petr Dušek potvrzuje, že rozhodnutí báňského úřadu se vztahuje k diskutovanému území. „V pískovně Nučničky na Litoměřicku v současnosti již dotěžujeme zásoby, a proto již několik let jednáme o pokračování těžby ve vedlejší lokalitě Počaply. Naším cílem je být dobrým sousedem všech dotčených obcí, a proto jsme už na začátku jednání navrhli zmíněné kompenzace. Zatímco obyvatelé s finančním příspěvkem souhlasili, zastupitelé Terezína dohodu neschválili a nám nezbývá než jejich rozhodnutí respektovat,“ dodává Dušek s tím, že přestože původní nabídka nebyla přijata, ČŠ chtějí i nadále hledat možnosti, jak podpořit rozvoj dotčených oblastí.

„Třístranná smlouva ke kompenzacím na zmírnění útrap souvisejících s těžbou, například na rolety a podobná opatření, které firma nabídla, už byla připravena,“ potvrzuje Róbert Czetmayer z terezínského městského úřadu s tím, že nyní se město dočká pouze kompenzací ze zákona. Město totiž přes výsledky ankety proti těžbě dál protestovalo. „Anketa pro zastupitele nebyla závazná. Zastupitelé argumentovali, že při ní nebyla stoprocentní účast, tedy nehlasovalo kolem 120 Počapelských,“ rekapituluje Czetmayer, co vedlo zastupitele k podání kasační stížnosti.

Štěrkopísek vozí po vodě

České štěrkopísky dodávají surovinu z Litoměřicka firmám po vodě.Zdroj: se svolením firmy České štěrkopísky

České štěrkopísky si zakládají na unikátní logistické infrastruktuře, kterou disponuje pískovna Nučničky a s níž firma počítá i v lokalitě Počaply. „Jde o přímé napojení na přístav s překladištěm a možnost přepravy štěrkopísku po vodě. Díky tomuto řešení se podařilo uspořit desetitisíce jízd nákladních automobilů a miliony kilometrů. Nučničky jsou dvorním dodavatelem především dvou pražských betonáren, které dodávají beton na naprostou většinu staveb v centru města a do nichž směřuje náš materiál právě pomocí lodní dopravy,“ popisuje Dušek.

Za Počaply momentálně v zastupitelstvu Terezína nikdo nesedí. „Město má ještě možnost se odvolat,“ upozorňuje dřívější terezínský zastupitel z Počapel Miroslav Sedláček. Podle dřívějších informací, které mají místní, se těžaři chtějí dostat maximálně 200 metrů od domů. Má to tedy vypadat podobně jako u Nučniček, kde se proti obci z místa těžby zvedá umělý protihlukový a protiprašný val.

Hluk a prach nejsou ale podle některých hlasů jedinými negativními faktory těžby. Například po vzniku jezera, plánovaného po těžbě, prý hrozí nestabilita pozemků a při případné velké vodě by se spláchla zemina z dobývacího prostoru do obce.

Ilustrační foto
Varroáza: Bez roztoče je jen jedno včelstvo z pěti. Přesto jde o zlepšení

Kdy se začně těžit, zatím není jasné. „Zahájení těžby v nové lokalitě závisí na následujícím průběhu povolovacího procesu,“ uvádí mluvčí ČŠ. „Vzhledem k tomu, že ložisko je klíčovým zdrojem písku a kameniva pro Ústecký kraj i betonárny v Praze, usilujeme o to, abychom mohli plynule přejít do sousedící nové oblasti a zabránit tak hrozícímu výpadku na trhu,“ doplňuje Dušek s tím, že v nové lokalitě by se mělo těžit na prostoru asi 47 hektarů a zásoby dávají předpoklad těžby na příštích cirka 13 let. Po vytěžení vznikne v prostoru jezero podobné, jaké lze již nyní pozorovat v lokalitě Nučničky z nejbližší silnice.

Letité debaty o otvírce nového zdroje štěrkopísku se v poslední době odehrávaly na pozadí situace, kdy je suroviny na trhu nedostatek. Na velké stavby se musí dovážet zdaleka a to realizace prodražuje, upozorňují už déle experti. Situace je podobná v celém Česku, Deník ji už mapoval například na Zlínsku.

Podle studie dostupnosti kameniva pro plánované stavby dálnic a silnic I. třídy a železniční infrastruktury z roku 2022 jsou v Ústeckém kraji většina roční produkce i další zásoby štěrkopísků soustředěny právě na Litoměřicku, které tak zásobuje zbývající okresy regionu. Další otvírky ložisek kriticky nedostatkového štěrkopísku by mělo být v příštích letech snadnější díky liniovému zákonu.

Mohlo by vás zajímat: Street art na vsi. Umělkyně protestuje proti skácení lípy u Úštěka

Zdroj: Deník/Jaroslav Balvín