Jaké investice čekají Malé Žernoseky v nejbližší době?
Hlavní akcí je projekt cyklostezky s chodníkem pro pěší, která povede napříč obcí přes zastavěné území podél páteřní komunikace až ke katastru sousední Lhotky nad Labem. Jedná se o letitý projekt, který čekal na zdroje, a nyní se nám konečně podařilo získat dotaci. Ještě letos chceme vysoutěžit dodavatele prací, možná i začít a příští rok ji dokončit. Napojená bude také na dálkovou cyklotrasu Most – Doksy, která u nás přívozem navazuje také na Labskou stezku. Nápadů je ale spousty, zatím však čekají „v šuplíku“ na realizaci.

Zdroj: DeníkPřiblížíte je?
Většinou se jedná spíše o drobnosti, například nové chodníky, lavičky, doplnění orientačního systému nebo nové značení. Pak máme větší projekty, u kterých čekáme, zda získáme dotace. Týkají se především životního prostředí. Rádi bychom na obecní budovy vybavili fotovoltaikou, řízeným větráním a zařízením na zadržování dešťové vody. S tím souvisí i projekt na úpravy povrchů komunikací z nepropustných materiálů na propustné. Zároveň se jedná o projekty, u kterých máme zajištěné i jejich dofinancování. Našim občanům jsme poskytovali půjčky v rámci kotlíkových dotací na domácí výměnu kotlů a tyto peníze se nám postupně vrací zpátky, takže je můžeme takto využít.

Malé Žernoseky působí jako klidná obec uprostřed přírody a zároveň s dobrým napojením na okolní města. Jaký tu je zájem o stavební pozemky a máte vůbec nějaké k dispozici?
U nás by lidé chtěli hodně stavět, ale jako obec žádné volné parcely nemáme. A rozvojových ploch, které by byly přijatelné z hlediska územního plánu, je minimum. Jsme omezení ze všech stran. Z jedné strany nám těsně navazuje katastr Lhotky, kde už nějaká zástavba vzniká. A ze zbývajících stran nás limituje buď záplavové území řeky Labe, nebo ochranné pásmo území chráněné krajinné oblasti České středohoří, kde stavět nelze. Nicméně území Malých Žernosek je už hodně urbanizované, je tu také obrovská chatová osada, kde se nachází dvě až tři chat, to máte jako druhou vesnici. Pár posledních volných stavebních parcel je v soukromých rukách a nejspíš budou hodně drahé.

Máte k dispozici i obecní byty?
Ano, máme asi patnáct bytů, které jsme v posledních letech postupně upravili. Nyní ještě chystáme jeden prostor, který ale bude nebytového charakteru nebo pro krátkodobé ubytování. V rezervě máme ještě jednu lokalitu, která dosud slouží jiným účelům, ale pravděpodobně u ní dojde ke změně využití. Záměr je, že tam mohly vzniknout byty pro seniory a startovací byty pro mladé rodiny.

Zdroj: DeníkZákladní škola v Malých Žernosekách není, máte tu však školku. Stačí kapacitně?
Mateřskou školu provozujeme jako spádovou i pro sousední Lhotku nad Labem. Volnou kapacitu, kterou neobsadíme, nabízíme ještě do okolí. Je tak běžné, že k nám do školky chodí i děti z Lovosic. Před několika lety jsme využili i možnost vybudovat a provozovat dětskou skupinu. Takže školka vedle toho, že provozuje standardní mateřskou školu, tak provozuje i toto zařízení. Navštěvují ho děti od dvou let a režim je více rodinného charakteru. Děti si tak lépe zvykají na následný pobyt ve školce. Velmi se nám to osvědčilo, a proto jsme trnuli hrůzou, když se hovořilo o rušení dětských skupin. Naštěstí se podařily zachovat a tak i nás bude tato služba pokračovat. Kapacita ve školce je 30 dětí, v dětské skupině 12, což bohatě naší potřebu pokrývá.

Jsou v obci aktivní i nějaké spolky?
Ano, aktivní jsou tu fotbalisté z klubu SK Sokol a také myslivci. Rybáři jsou organizovaní v Lovosicích.

Společenský a kulturní život v obcích hodně ovlivnila epidemie koronaviru. Jak v tomto ohledu dolehla na Malé Žernoseky?
Covidem u nás kulturní život v podstatě usnul. Na druhou stranu jsme ušetřili dost peněz. Máme tu zřízenou kulturní komisi, která je aktivní a má spoustu nápadů a před koronavirem organizovala spousty akcí. Nyní v září pořádáme například dětský den, který jsme přesunuli z června. Uvidíme, zda se k tak bohatému kulturnímu životu zase vrátíme.

Jako obec provozujete také vlastní hospodu. Co vás k tomu přimělo?
Objekt jsme koupili asi před dvanácti lety jednak proto, že má velký pozemek, ale také jsme chtěli objekt, který by se stal multifunkčním obecním domem. Postupně ho tu proto tvoříme. Vybudovali jsme zde vzdělávací centrum a přemístili sem obecní úřad, neboť v tom původním nebylo dost prostoru. Co se týká hospody, jejíž součástí je i sál pro pořádání kulturních akcí, dospěli jsme k tomu, že ji budeme provozovat sami. Máme tak dvě zaměstnankyně, které v létě ještě obstarávají občerstvení na fotbalovém hřišti. Do pronájmu jsme v objektu ještě poskytli nebytový prostor, kde je kadeřnictví a má tam přibýt ještě pedikúra.

V sezóně provozujete především cyklisty a turisty hojně využívaný přívoz přes Labe, který vás spojuje s Velkými Žernosekami. Jak náročné to je?
Dalo by se říci, že ho provozujeme tak trochu navzdory státu. Ty podmínky, které nastavil, takové činnosti totiž vůbec nepřejí. Najít člověka, který je schopný a ochotný absolvovat vše co je třeba, aby mohl dělat převozníka, jsou neskutečně náročné. Přívoz provozujeme už dvacet let a na počátku jsme si bez problémů dokázali připravit třeba pět lidí, kteří mohli absolvovat tehdy platná oprávnění a zkoušky. Nyní jsou potřeba kapitánské zkoušky a převozníky dělají staří šífáci. Dříve jsme přívoz provozovali s podporou úřadu práce, kdy jsme zaměstnávali lidi v aktivním věku, kteří tam byli evidovaní. Ztrátovost přívozu jsme proto řešili tímto způsobem. V současné době uchazeče, který dokázal splnit všechny náležitosti, takto nenajdeme. Tím jsme přišli o zdroj financování. Rok před covidem jsme na provoz získali dotaci i od krajského úřadu, loni už ne. Obrátili jsme se proto na okolní obce, které nám na provoz přívozu přispěly.

Na kolik vás přívoz ročně vyjde?
Zcela přesně nevím, je to asi 300 tisíc korun. To, co vydělá z jízdného, pokryje platy. Ale jen když je dobrá sezóna a není povodeň nebo deštivo. I tak ale převozníka převozníka musíte zaplatit. Další náklady jsou pak za benzín a za údržbu lodi a přívozu.