Působil jste jako ředitel v řadě českých nemocnic, v České Lípě, Trutnově, Nemocnici Sokolov. Nyní jste ředitelem Nemocnice v Roudnici nad Labem. Jak k tomu došlo, proč právě roudnická nemocnice?
Roudnickou nemocnici, stejně jako předchozí sokolovskou, kterou jsem vedl od srpna roku 2017, provozuje soukromý subjekt, s jehož vedením jsme se dohodli o mém přestupu ze Sokolova. Vlastník vyhodnotil, že po období převzetí a prvotní stabilizace roudnické nemocnice je čas pro standardní model řízení, uplatňovaný u ostatních nemocnic celé nemocniční skupiny. Roudnická nemocnice je funkčním oblastním zdravotnickým zařízením s přirozenou spádovou oblastí a chtěl bych zde zúročit své zkušenosti z předchozího působení. I přes nepříznivé vlivy pandemického období udržet nemocnici v černých číslech, soustředit se na návrat do normálního provozu a také se věnovat rozvoji zdravotní péče.

close info Zdroj: Deník zoom_in Přecházíte z Karlovarského do Ústeckého kraje. Jsou si podobné nebo se v tomto ohledu nějak výrazně liší? Pokud ano, jak?
Ústecký kraj je větší a má více nemocnic, je v něm i jedna nemocnice s centrovou péčí, což v Karlovarském kraji stále chybí. Jinak je ale zajištění péče v obou krajích podobné, i s podobnými problémy. Specifikem roudnické nemocnice je spíš její blízkost s hlavním městem, které je svým mohutným nemocničním zázemím v mnoha ohledech velkou výzvou zejména s ohledem na kvalitu poskytované péče. Tu se ale daří držet na dobré úrovni, o čemž napovídá nejen vytíženost zařízení, ale i spokojenost pacientů. Například zdejší porodnice se ve srovnání kvality může hrdě poměřovat s mnohem většími zařízeními v oblasti.

Jaké investice roudnickou nemocnici v nejbližší době čekají?
V Roudnici nás čeká v brzké době nejen celá řada dílčích investic, včetně přístrojové obměny, ale především výstavba oddělení následné intenzivní péče a dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče, nových pracovišť, která zlepší úroveň zdravotní péče obyvatelům celé spádové oblasti naší nemocnice. Jedná se o výstavbu, respektive přístavbu pro nové oddělení následné intenzivní péče, zkratkou nazývaného NIP, spolu s pracovištěm dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče, zvaného DIOP. NIP slouží k péči o pacienty, u nichž došlo ke stabilizaci kritického stavu, jsou však dosud závislí na podpoře základních životních funkcí, typicky na umělé plicní ventilaci. Nejčastěji se jedná o pacienty, kteří by s ohledem na stav blokovali lůžka na urgentních anesteziologicko-resuscitačních pracovištích a jednotkách intenzivní péče. Po optimalizaci na NIP následuje překlad na oddělení DIOP. Celková investice dosáhne 40 milionů korun a hotovo by mělo být v druhé polovině příštího roku. Pak je zde celá řada dalších investic. Právě probíhá rekonstrukce prostor příjmové recepce radiodiagnostického pracoviště.

close Jaroslav Kratochvíl od začátku července vede Nemocnici v Roudnici nad Labem. info Zdroj: se souhlasem Jaroslava Kratochvíla zoom_in Jaroslav Kratochvíl od začátku července vede Nemocnici v Roudnici nad Labem. Máte za sebou v roudnické nemocnici jen několik týdnů, přesto bych se zeptala, zda už jste odhalil, v jaké je kondici a co je její největší předností a naopak slabinou?
Nemocnice Roudnice nad Labem je plnohodnotným zařízením daného typu pro svou spádovou oblast a má své tradiční místo v rámci Ústeckého kraje. Pacientům nabízíme základní obory, ale v rámci možností i služby v řadě ostatních oborů, a to ve velmi dobré kvalitě. Slabinou jsou samozřejmě stejné problémy, s kterými se potýkají ostatní zdravotní zařízení v celé republice. Pominu-li momentální vlivy pandemického období, je to zejména nedostatek lékařů a zdravotních sester. Devizou této nemocnice jsou její zaměstnanci. Za tak krátkou dobu jsem stihl poznat to základní, mají srdce a to je pro chod nemocnice velmi důležité.

Na co se chcete v roudnické nemocnici primárně soustředit z pozice vrcholového manažera?
V nemocnici jsem opravdu krátce. Nejdřív jsem se seznámil se spolupracovníky z nemocničního managementu, následně s jednotlivými primariáty a poslechl si názory primářů, vrchních sester a jejich návrhy, jak a co zlepšit a rozvíjet. Po mnoha předchozích změnách, které zaměstnanci zažili, se chci zaměřit na stabilizaci nemocnice a získání důvěry zaměstnanců. Bez toho se nedá zdravotnické zařízení řídit. Jsem ale optimista, roudnická nemocnice má skvělé zaměstnance, s kterými bych chtěl utvářet prostředí, které budou pacienti vyhledávat a na jehož pomoc se budou moct bez obav spolehnout. Taková atmosféra pak prospívá i zaměstnancům a jejich vedení.

Stejně jako ostatní, i ústecký region je vystaven nedostatku zdravotnického personálu. Jak hodláte tuto problematiku řešit?
Téma nedostatku zdravotnického personálu je nejen stálým, ale zejména velmi ožehavým problémem. Zdravotníci chybí v celé České republice a výhledy nejsou zrovna pozitivní. Nezbývá nám, než se neustále snažit vytvářet takové podmínky, aby od nás v první řadě lidé neodcházeli. To souvisí mimo jiné i se zmiňovaným prostředím spolupráce, důvěry, a celkové pohody. Samozřejmě neustále pracujeme na propagaci a prezentaci naší nemocnice jako perspektivního zaměstnavatele regionu. Kromě obvyklých personálních benefitů a výhod můžeme ale nabídnout něco, co nemůže poskytnout každý, a to je skvělý kolektiv lidí uvnitř nemocnice, což je v dnešní době nezanedbatelný benefit zaměstnavatele. Proto věřím, že se nám v roudnické nemocnici bude v budoucnu dařit ke spokojenosti zaměstnanců i pacientů.