Biskup při zahájení přiblížil, že společná pobožnost bude probíhat obdobně jako v předešlých letech v uvolněném a spíše improvizovaném duchu.

„Modlitba má být uvolněná, a ne sevřená do jakési zbožné kazajky,“ poukázal biskup ještě předtím, než se poutníci vydali na cestu.

Požádal také přítomné děti, aby se zapojily a četly názvy jednotlivých zastavení. Přičemž kromě samotného doprovodného textu u každé události rozebíral také podrobnosti či různé důležité detaily na vyobrazených výjevech spojených s Ježíšovým ukřižováním.

Mše v kostele sv. Gotharda v Českém Brodě na popeleční středu.
Češi ztrácejí víru: Nejvíce ateistů žije na Ústecku, nejvíce katolíků na Zlínsku

Do velkopáteční pobožnosti křížové cesty se promítl také probíhající válečný konflikt na Ukrajině. „Velmi rád bych připomněl, abychom během cesty byli spojeni duchem se všemi těmi, kteří doslova pláčou. A to proto, že ztratili domov, své příbuzné, jsou ožebračeni, a že se rozrůstá bolest a teče krev. Pamatujme prosím na ty, kteří jsou stiženi válkou,“ apeloval biskup.

Křížová cesta na Kalvárii u Ostré, kterou lemují výklenkové kaple s jednotlivými zastaveními, je jedinou svého druhu na Litoměřicku. Shromáždění na Velký pátek se tu v čele s biskupem Janem Baxantem koná pravidelně už několik let. Ve dvou předcházejících letech její pořádání ale ovlivnila epidemie koronaviru a s ní spojená opatření. Rodiny ji proto zpravidla absolvovaly samy.

Na Velký pátek se konala pobožnost Křížové cesty pro rodiny s dětmi na Ostrém u Úštěku, kterou vedl litoměřický biskup Jan Baxant.Na Velký pátek se konala pobožnost Křížové cesty pro rodiny s dětmi na Ostrém u Úštěku, kterou vedl litoměřický biskup Jan Baxant.Zdroj: Deník/Karel Pech

„Byla to krásná symbolická cesta, která má pro nás tradici. Jsem ráda, že jsme se tu po dvou letech mohli konečně sejít společně i s ostatními,“ zhodnotila Petra, která přišla se svou rodinou.

Barokní poutní areál s monumentálním schodištěm, na jehož vrcholu stojí dvě totožné kaple a uprostřed boží hrob, nechali na počátku 18. století postavit jezuité. Na konci 18. století tu podle historických pramenů, zmíněných například v knize Litoměřicko – obraz vlastivědný od Jaroslava Rudolfa Tesaře, pobývala sekta flagelantů. Její přívrženci drastickým způsobem předváděli živé výjevy z umučení Krista. Sektu svým dekretem později zrušil Josef II.

Místo v současné době hojně navštěvují i turisté, kteří zde obdivují nejen barokní architekturu ale také široký a fotogenický výhled do okolí. Ještě na počátku druhého tisíciletí přitom reálně hrozila jeho totální devastace. Schodiště bylo rozbité, chátrala boží muka i kaple na vrcholu, který byl zarostlý náletovými dřevinami.

Memorial Air Show 2019.
Na nebi nad Roudnicí opět zaburácí letecké motory. Air Show slaví třicetiny

V roce 2005 se areálu v rámci dlouhodobého pronájmu ujala Společnost pro obnovu památek Úštěcka s cílem památku zachránit. Dobrovolníci tu ze svých prostředků, dotací a příspěvků dárců postupně vyčistili svahy od náletů, opravili schodiště, střechy a fasádu na kaplích i zastavení křížové cesty, které v roce 2011 nechali osadit deskovými obrazy.

Předseda Společnosti pro obnovu památek Úštěcka Tomáš Hlaváček uvedl, že i nadále probíhá údržba celého areálu.

„Do budoucna, pokud se nám podaří sehnat peníze, bychom rádi obnovili ještě interiéry kaplí, například kůry či vnitřní schodiště,“ nastínil Hlaváček.