Podle majitele někdejšího panství Vladimíra Přibyla je obnova samotného objektu zámku v současné době zhruba ve své polovině. „Začali jsme střechou, okny a fasádou,“ vrací se o několik let nazpět Přibyl. „Nyní jsme dokončili pískovcové podesty a pustili se do odvodnění, což v podstatě obnáší kompletní odizolování základů a obnovení nefunkční dešťové kanalizace,“ doplňuje.

Nová střecha z pálených tašek, okna i fasáda působí při pohledu zvenčí dojmem, že zámek, který byl v minulosti stejně jako sousední kostel ruinou na spadnutí, je už kompletně opravený. „Z venku to sice vypadá velmi dobře, ale uvnitř je ten stav spíše horší. Důvodem je právě vlhkost, která poškodila dřevěné podlahy i zárubně. Vše jsme museli vytrhat,“ popisuje majitel s tím, že právě na interiéry zámku se chce v příštích letech zaměřit.

Někde nádražní hospody nevydržely, jinde se z nich staly respektované podniky.
Nádražní hospody se mění. Někde zanikly, jinde vznikl prosperující podnik

Když je řeč o interiérech, ty ve zmíněném kostele už září novotou. V uplynulých pěti letech se podařilo mimo jiné zrestaurovat oltářní obrazy z 18. století, jejichž autorem je barokní malíř Filip Leubner.

Na renovaci ještě čeká asi šedesátka soch, které byly zpět do Konojed převezeny z Varnsdorfu, kam byl kompletní kostelní mobiliář z důvodu záchrany a ochrany převezen na začátku devadesátých let. K vybavení kostela patřily v minulosti také varhany, které se ve Varnsdorfu stále nacházejí. „Jejich oprava je velkým úkolem, který nás čeká. V současné době nejsou provozuschopné, ale už máme s litoměřickým biskupstvím dohodnuto, že je převezeme zpět do Konojed. Renovace bude velmi nákladná, rozpočet je zatím odhadnutý na osm milionů korun. Chceme je ale zachránit například s pomocí sbírky,“ nastiňuje Vladimír Přibyl a upozorňuje, že se jedná o jedny z největších barokních varhan na severu Čech.

Koncert houslisty Jaroslava Svěceného v konojedském zrekonstruovaném kostele.
FOTO: Konojedským kostelem zněly tóny houslí a cembala. Vystoupil Svěcený

Kromě samotných památkově chráněných budov, procházejí postupnou obnovou také venkovní prostory. Návštěvníci si tam mohou všimnout například zrestaurovaných soch a už brzy se péče dočkají mohutné pískovcové schody a přilehlá pískovcová zeď.

Přestože je dokončení rekonstrukce celého komplexu, který kdysi sloužil i jako klášter servitů, ještě otázkou dalších několika let, má majitel poměrně jasné představy, čemu by zámecká budova mohla v budoucnu sloužit. „Stále máme vizi jakéhosi pečovatelského domu nebo internátní školy. Kdysi, za Šporků, tu dokonce škola byla. Učilo se tu hrát na lesní roh,“ připomíná Přibyl.

To kostel Nanebevzetí už veřejnosti slouží. Jen v letošním roce se tu konala například Noc kostelů, kdy návštěvníci mohli nahlédnout i do krypty, a před několika dny tam vystoupili houslový virtuóz Jaroslav Svěcený a cembalistka Jitka Navrátilová.

V sezóně od dubna do konce 2. října je kostel navíc každou sobotu a neděli, vždy v 10, 12, 14 a 16 hodin otevřený veřejnosti. K vidění je tam v současné době výstava s názvem Konojedská preludia, která představuje vybrané kapitoly z dějin a památkového fondu Konojed a někdejšího konojedského panství. Vstupné je zdarma.