Litoměřice loni zavedly sběr kávových kapslí, které mohou občané odevzdat ve sběrném dvoře v Nerudově ulici. Ačkoli mělo jít o příspěvek k ekologickému zpracování odpadů, kapsle budou putovat dvakrát přes republiku a zatím se jich nevybralo tolik, aby jejich recyklace vůbec začala.

„Pijete kávu z kapslí a rádi byste přispěli k jejich recyklaci? V Litoměřicích máte nově možnost přivézt je na sběrný dvůr v Nerudově ulici. Vráceným použitým kapslím vdechne nový život společnost Transform z Lázní Bohdaneč,“ pochlubily se Litoměřice na svém webu.

Některé kapsle jsou celohliníkové, jiné mají hliník ve víčku a plast v těle. Firma z Lázní Bohdaneč na Pardubicku ale hliník vůbec nezpracovává. „Muselo dojít k informačnímu šumu. Naše firma se zabývá pouze recyklací plastového odpadu,“ odpověděl technolog firmy Transform Jaroslav Novák na dotaz Deníku, co se děje s hliníkovými víčky a hliníkovými nádobkami z kávových kapslí. „Přestože s firmou Nestlé spolupracujeme, žádný hliník nezpracováváme,“ potvrdila referentka výkupu plastového odpadu. Firma Transform totiž nemá ani třídicí linku, na které by mohla vyseparovat hliník od plastů.

V litoměřickém sběrném dvoře se sbírá hliník na třech místech. Ten obsažený v kávových kapslích mohou lidé odevzdat do speciální popelnice, další putuje spolu s jinými kovy do velkoobjemového kontejneru a v poslední řadě je obsažený ve spotřebičích, které se třídí zvlášť.

close Popelnice na kávové kapsle. info Zdroj: Deník/Topi Pigula zoom_in Popelnice na kávové kapsle. Podle referentky odboru životního prostředí Litoměřic Miroslavy Jirků se ve městě za měsíc vybralo 38 kilogramů kávových kapslí. To znamená směsi hliníku, plastu a zbytků kávové sedliny. Z hlediska možností recyklace se jedná o naprosto minimální množství. „Jeden pytel může mít tak maximálně 50 kilogramů. Dva či tři naplněné pytle vůbec nic neznamenají. Odvoz se zajišťuje, až když je pytlů kolem dvaceti,“ popsal Ota Kahůn z litoměřického sběrného dvora. Pokud se nabírá pytel za měsíc, první odvoz by proběhl za necelé dva roky.

Podle manažerky korporátní komunikace firmy Nestlé Terezy Srbkové se vybrané kapsle následně odvezou do firmy Brnie v Brně. Tam se oddělí hliník od plastů a kávové sedliny. Ta se energeticky zpracuje, hliník firma Brnie přemění na granulát určený k dalšímu zpracování a plasty se převezou do firmy Transform v Lázních Bohdaneč. „Zatím se ale v akci zaměřené na recyklaci kávových kapslí nevybralo na Litoměřicku tolik, aby jejich recyklace vůbec začala,“ řekla Srbková.

Mnohem efektivnější je recyklace hliníku, který skončí v litoměřickém sběrném dvoře v kontejneru o pár metrů dál. „U nás kovy netřídíme, takže v kontejneru jsou tam magnetické jako ocel či železo i nemagnetické jako hliník. Vše se následně odveze do litoměřické pobočky Kovošrotu,“ vysvětlil další cestu kovového odpadu Kahůn.

„Od nás z litoměřické pobočky putuje do střediska Kovošrotu v Děčíně. Naším úkolem tady v Litoměřicích je vykoupit a dál prodat,“ vysvětlil Luboš Balcar, který má za Kovošrot na starosti výkup kovů.

V Děčíně se drobné kusy hliníku lisují do větších celků, velké komponenty, jako jsou bloky motorů, se prodávají, jak jsou. „Hliník se dál přeprodává ke zpracování firmě Constellium sídlící v Děčíně. Tam se taví a dochází k jeho finální recyklaci,“ popsal Petr Mašek z děčínské pobočky Kovošrotu.

Finální výrobek z recyklovaného hliníku se nakonec může stát součástí některého z prestižních vozů. Společnost Constellium udává, že 75 procent její produkce je směřováno do automobilového průmyslu.

Hliník, který je obsažen v ledničkách, mikrovlnkách či pračkách, putuje na Liberecko. Ve Stráži pod Ralskem vyřazené spotřebiče rozebírají a ekologicky likvidují. Podílejí se na tom i vězni z nedaleké věznice.