Právě v těchto dnech je hlavní pylová sezona. Ta umí alergiky výrazně potrápit. Neléčená alergie navíc může způsobit i vznik astmatu.

Ukazuje se, že rozšíření alergie se plíživě šíří vysokou rychlostí. U stále více dětí je tato nemoc detekována. Například u těch litoměřických ve věku 9 až 12 let byly diagnostikovány alergie s enormním nárůstem oproti období před třemi lety.

„Provedli jsme v Libochovicích výzkum u sta dětí. Vyšetřili jsme je v roce 2005 a v roce 2008 jsme vyšetření u dětí stejného věku zopakovali. Nárůst je obrovský. Ty děti, které byly zdravé, jsou nyní alergici. Nárůst je o 15 %, což je alarmující číslo," konstatoval Josef Richter z centra imunologie a mikrobiologie ústeckého Zdravotního ústavu.

V Česku se za posledních 30 let zvýšil počet alergií o 100 %. Léčeno je v současné době zhruba 900 000 alergiků.

Z tohoto počtu je zhruba 25 procent alergiků, asi 8 9 procent je astmatiků, 16 procent lidí trpí alergickou rýmou a 10 procent trpí ekzémem.

Problémem této nemoci je, že alergie má dědičný základ. Takže jaká je nemocnost současné mladé populace, jejich děti budou s největší pravděpodobností rovněž alergické.

Uvádí se, že pokud je alergik jen jeden z rodičů, je riziko rovněž alergického dítěte ve výši 40 procent. Pokud oba rodiče mají alergii, toto číslo se zvyšuje už na 60 % rizika. A pokud mají oba rodiče stejnou alergii, je riziko pro dítě dokonce 70 procent.

Mnoho lidí a i lékaři (nealergologové) je přesvědčeno, že není nic neobvyklého, když je dítě alergické, navíc tuto nemoc stejně nelze vyléčit. To přiznávají i samotní alergologové, ovšem s tím, že je nutné reagovat na příznaky a alergii identifikovat. Neléčená alergie bez vakcinací se obvykle projeví jinými nemocemi.

A co je v současnosti největšími pylovými alergeny? Stále pyl břízy.

„Jeho koncentrace už mírně poklesla, ale naopak roste množství pylu dubu a buku, se kterým bříza zkříženě reaguje. Hojný je také pyl jehličnanů, jako je borovice a smrky, který ale prakticky nealergizuje," sdělila Lucie Rajnohová z ústeckého Zdravotního ústavu. „Zaznamenali jsme už i ojedinělá pylová zrna trav, při teplém a slunečném počasí se dá očekávat nárůst."

A právě neposekaná tráva v městských parcích a na sídlištních plochách je dalším výrazným rizikem pylové alergie. Navíc polétavý pyl se umí dostat až do výše položených otevřených oken domů a dráždit.

Podle Rajnohové stále se v ovzduší vyskytuje i pyl habru a platanu. „Kvetoucí jírovce nepředstavují pro alergiky takové nebezpečí. Produkce pylu je poměrně malá a nešíří se na velké vzdálenosti. Problémy mohou nastat jen v bezprostřední blízkosti kvetoucích stromů. Ze vzdušných plísní převažuje rod Cladosporium sp. a Helminthosporium sp."