Zhruba od začátku covidové pandemie se situace na pštrosí rodinné farmě komplikuje především kvůli razantnímu nárůstu nákladů, konkurenci z Afriky a útlumu zájmu o některé pštrosí produkty. „Ještě před dvěma roky jsme měli osm zaměstnanců a teď si můžeme dovolit jen dva,“ vysvětlil Lukáš Krejný.

„Náklady na pohonné hmoty, energie, krmné směsi i úvěry během dvou let enormně vzrostly a nám nezbývá, než omezit počet zaměstnanců s tím, že práci pro deset lidí uděláme s manželkou a dvěma zaměstnanci,“ doplnil Krejný, který se chovu pštrosů začal věnovat hned po vystudování zemědělské školy. Znamená to, že se osobně věnují celému cyklu od odchovu, výkrmu, porážky zvířat, až po balení masa a jeho distribuci. Od rána do večera se nezastaví.

Někdo si před jeskyní založil ohniště, které je příležitostně využíváno turisty
Hibschova jeskyně není přirozeného původu. Ale nemusíte se v ní bát

Manželka Eva svého chotě doplnila, že kdyby nefarmařili s láskou a pohromadě s rodinou, tak by už nefungovali. „Reagujeme pružně na měnící se trendy a v poslední době jsme se zdokonalili v prodeji na českém trhu. Co se týká prodeje pro evropský trh, dostali jsme se na absolutní špici v rodinných farmách,“ pochlubila se.

Pštrosí maso je zdravé, má malý obsah tuku a cholesterolu a na to současní zákazníci slyší. Kromě masa a vajec, byly v minulosti dobrým prodejním artiklem i vysoce kvalitní kůže a peří. „Dnes se bohužel nevyplatí kůži zpracovávat,“ dodal farmář.

Běh pštrosí farmou

Lukáš Krejný reportéra Deníku provedl farmou chronologicky, od líhně až po porážku. Prohlídka probíhala stylově, pštrosím poklusem, na dlouhé řeči tu nikdo nemá čas.

Na začátku cyklu je vejce, to putuje do umělé líhně, kde se z něj asi po 40 dnech vyklube kuře. Mimochodem, je to vejce impozantní, o váze 1,5 kg, což je asi dvacetinásobek hmotnosti slepičího vajíčka. Kuřata se zpočátku odchovávají pod infračervenými lampami. Týdenní pštrosí kuře je velké zhruba jako slepice, s čerstvě rostoucím tvrdým peřím vypadá trochu punkově.

Přestože vinobraní bude až za pár měsíců, už teď se rýsuje dobrá sklizeň révy.
Žernosečtí vinaři se připravují na dobrou sklizeň. Vše ale může přijít vniveč

Od pštrosáčat jsme se dostaneme k jatečnímu dorostu. To jsou zvířata do stáří 14 měsíců a váhy kolem 80 – 110 kilo. Ta žijí ve výbězích a dřevěných kůlnách. Pštrosí dorost je poměrně plachý. Farmář musí dávat pozor, aby se nedostali do stresu a nezlomili si nohu, k čemuž jsou pštrosi chovaní v zajetí náchylní. Po dosažení jateční hmotnosti čeká pštrosy porážka, porcování a třídění masa, vakuové balení a cesta k zákazníkovi. „Za den dokážu sám „zbourat“ kolem čtrnácti kusů,“ upřesnil chovatel.

Pod Řípem jako na africké savaně

„Dál už to zvládnete sám, musím odjet,“ rozloučil se kvapně farmář a poslal reportéra k pastvinám, kde žijí chovné kusy. Ten chtěl vlézt do ohrady kvůli focení, ale včas si to rozmyslel. Dospělí pštrosi jsou impozantní a mohou být nebezpeční. Samci hlídají svůj harém a na vetřelce reagují okamžitě. Koukají na něj z vrchu a krouží křídly.

Eva Krejná vysvětlila, že podivný taneček byl spíše svádění. Útok prý vypadá jinak a přišel by, pokud by do ohrady doopravdy někdo vlezl. Dospělý pštros má obrovskou sílu v nohách, které také nejčastěji používá jako zbraň. Zvířata na volné pastvině jsou krásná, obzvláště samci, kterým se v době říje zbarvuje zobák a krk. Tahle část farmy připomíná Afriku.

Pštrosí nej

Pštros je největší žijící pták a to nelétavý. Jako kompenzaci své neschopnosti létat má pštros velmi silně vyvinuté nohy, s nimiž může docílit rychlostí nad 60 km/h po více než 10 minut. Pštros je také jediný pták na světě s dvěma prsty. Pštrosi mají velmi dobrý zrak. Za podpory periskopického krku mohou sledovat pohyb až do vzdálenosti 3,5 km.

Pštrosí oči mají při průměrných 60 g čtyřnásobnou hmotnost lidského oka. V době páření se zbarvují samcům rudě zobáky, okraje očí a kůže nad běhákem. Divoce žijící kohouti mají často harém s jednou favoritkou a několika vedlejšími slepicemi. Na farmách se pštrosi chovají během snáškové sezóny v párech, triádách (jeden kohout a dvě slepice) anebo v hejnech s mírně vyšším podílem slepic.

Kontrolní den v opravované synagoze v Budyni nad Ohří.
Dochovala se jediná fotka vnitřku. Přesto chtějí synagogu se vším, co k ní patří

Kohout vyhrabe hnízdo, jednoduchou prohlubeninu v zemi. Normální snáška se stává z 12 až 18 vajec, ale odběr vajec podnítí slepici k další snášce, takže lze od slepice získat až 40 vajec za sezónu líhnutí. Na vysezení vajec se pštrosí páry střídají. Slepice má denní šichtu a kohout noční.

Pštrosi jsou býložravci, i když nepohrdnou ani hmyzem a drobnými savci. Pro lepší trávení polykají pštrosi malé kameny a jiné kulaté předměty, které slouží k rozemletí rostlinné potravy. Pštrosi se koupají, dokonce plavou, vydrží ale také dlouho jako velbloudi bez vody.

Recept na dokonalý steak z pštrosího masa
Vyberte si pěkný kus pštrosího masa. Je jedno, jestli to bude steak nebo filet. Čím větší tím lepší. Maso si můžete krátce naložit do směsi bylinek, které najdete na zahrádce. „Nám se osvědčil rozmarýn, tymián nebo majoránka,“ dodal farmář.
Před samotnou teplenou úpravou vyndejte maso z chladničky, aby mělo pokojovou teplotu. Lehce popepříme a osolíme. Položíme na rozpálenou pánev nebo na gril.
Podle výšky steaku grilujeme 3 - 5 minut z každé strany. V případě grilu s teplotou 250 - 300° 2 minuty z každé strany pod pokličkou.
Před servírováním poklademe plátky másla (nejlepší je bylinkové) a chviličku necháme maso odpočinout. Podáváme s tím, co máme rádi, se zeleninou, s hranolky, s chlebem a nebo jen tak…

Tomáš Petr