Marčíkovi 837 metrů vysoká Milešovka učarovala. A tak si řekl, že se s byrokracií i drsnými klimatickými podmínkami popere. „Rozhodl jsem překážku EET pokořit tím, že si ji zkrátka pořídím,“ říká Marčík.

Bydlíte v Praze, jak jste se k Milešovce dostal? Byl v tom jen byznys na atraktivním místě nebo i nějaký hlubší vztah k Českému středohoří?
Na Milešovku jsem poprvé zavítal asi před deseti lety. A ten kraj mi učaroval. Svými tvary, pralesními porosty, starými sady, orchidejovými loukami. Později jsem byl častokrát v jižní části Středohoří, kolem Loun. Pod Milešovku jsem se vrátil před rokem díky kamarádu Danielu Pitkovi.

Vím, že provoz hospody není žádný med…
Ano, provoz hospody na Milešovce je náročnější. Není to tak extrémní jako například v Tatrách, kde horské chaty zásobují nosiči a šerpové, ale i tak.

Kinosál v Malých Žernosekách.
Obec opravila hospodu, sál proměnila v kino

Nahoru nevede žádná příjezdová cesta, jen nákladní lanovka, není tam zdroj pitné vody a trubky v zimě zamrzají. O nevšední situace není nouze. Sudy a další zboží nosíme ručně od lanovky do hospody zhruba padesát metrů a v zimě také vodu v kanystrech. Děláme to ale s láskou a nadšením, bez toho by to nešlo. Odměnou jsou nám nádherné východy a západy slunce, nevšední krajinné scenérie a spokojení návštěvníci, kteří k nám do hospody zavítají.

Musím se zeptat i na omílané téma. Jak jste se popral s EET?
EET byl důvod, proč předchozí provozovatelé hospodu zavřeli. Milešovka je kopec, který žije a který si zaslouží žít. Protože si docela rozumím s technikou, rozhodl jsem překážku EET pokořit tím, že si ji zkrátka pořídím a hospodu budu provozovat navzdory potížím a více nákladům, které to přinese.

Už dva provozovatelé hospodu zavřeli, jeden dokonce se čtvrtmilionovou ztrátou. Povedlo se chod restaurace už finančně stabilizovat?
Kalhoty jsme zatím naštěstí neprodělali. Zaměstnance na pracovní poměr si ale zatím dovolit nemůžeme. Rozhodli jsme se prozatím jakýkoliv výdělek investovat do rozvoje hospody a myslím, že to návštěvníci vidí a rádi se k nám vracejí.

Martin Šimsa
Řečníci oslav 17. listopadu tepali v Litoměřicích Babiše

Mohou návštěvníci očekávat nějaké novinky či inovace? Je v plánu zřízení ubytování?
Rádi bychom pořádali výstavy fotografií a obrazů, dalším naším snem je pak dovézt na kopec cimbálovou muziku. Obměnili jsme také částečně nabídku – nově odebíráme vynikající mošt a pálenky z ovocnářství v Chrámcích, začali jsme také dělat espresso ze stoprocentní arabiky, pečeme bábovky a nakládáme hermelíny.

Je nám drahý prales na Milešovce, ze stejných důvodů neprodáváme žádné výrobky, které obsahují palmový olej, tedy většinu běžných oplatek. Kvůli nedostatku vody jsme nuceni používat jednorázové nádobí, ale ještě letos chceme přestat používat plastové kelímky a příbory a místo nich nabídnout návštěvníkům ekonádobí vyrobené z cukrové třtiny a dřeva.