Ruina cihlové věže na první pohled větrný mlýn vůbec nepřipomíná. Je to tím, že není ani památka po lopatkách, do kterých se měl opírat vítr. „Nevím, komu to patří, ale žádný plot tady není, takže se vstupem nemám žádný problém,“ řekl asi dvacetiletý Martin, kterého reportér Deníku na místě potkal. Poté si ale asi uvědomil, že je v místě, kde by být neměl a dál už nechtěl komunikovat.

close Příběhy opuštěných budov. info Zdroj: Deník zoom_in Okolní bujný porost sice komplikuje přístup k památce, přesto jsou vidět vyšlapané cestičky dokládající návštěvy zvědavců.

Nejbližší obec, kde se dá dojet autobusem, jsou Siřejovice. Odtud je to k mlýnu přezdívanému Windsor či Větrák zhruba 800 metrů. Ještě blíže, zhruba 200 metrů, je parkoviště s benzínovou pumpou a občerstvením na parkovišti dálnice D8 pod Humenským vrchem. 

Památka postavená roku 1843 jako větrný mlýn holandského typu neplnila svůj účel dlouho. Fungovala pouhých 27 let. Nejstarším zaznamenaným mlynářem byl Ignaz Bertoni, posledním byl jistý Kunze, který roku 1870 prodal mlýn průmyslníku Tschinkelovi. Ten si ho ale nechal přestavět na lovecký zámeček v novogotickém stylu.

„Centrální věžovitá část byla upravena v interiéru, opatřena cimbuřím vysazeným na krakorcích a pokryta plochou střechou,“ popsal prvky stavebního vývoje Jiří Úlovec v knize Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech.

Jenže průmyslníkovi Tschinkelovi se nedařilo a zkrachoval. To v praxi znamenalo i počátek úpadku stavby. Ta byla v roce 1886 prodána ve veřejné dražbě. Do své slávy se už nikdy nevrátila. „Ještě v době první světové války sloužila stavba jako noclehárna pro sezónní dělníky,“ dodal podrobnosti server povetrnik.cz mapující historii větrných mlýnů.

Za posledního obyvatele, který tu pobýval v letech 1928 – 1930, je považován výrobce hliněných předmětů. Ovšem ten už nebydlel ve zchátralé hlavní budově, ale přespával v té době ještě zachovalých sklepích.

Dvanáctimetrová válcovitá věž o průměru téměř 9 metrů je nápadná a i přes upozornění, že se jedná o soukromý pozemek, volně přístupná. V opuce jsou vandaly vyškrábané nápisy, ze stavby zůstalo jen obvodové zdivo. Střecha chybí.

Aktuálně má ruina několik majitelů. Podle katastru nemovitostí vlastní polovinu Chateau Development, kterou zastupuje Sabina Pušková, čtvrtinu vlastní František Manžel z Průhonic a poslední část Miroslava Manželová.

Objekt je chráněn jako nemovitá památka, ale jeho další osud je nejasný. Současní majitelé nejsou ochotní se domluvit na společném postupu či prodeji.

Zřícenina Mlýnu Windsor

Kde stojí:
Mlýn stojí v katastru obce Siřejovice v bezprostřední blízkosti Dálnice D8.

GPS lokace:
50.4787114N, 14.0822728E

Kdy a kým byl postaven:
Objekt byl vystavěn v roce 1843 jako větrný mlýn holandského typu. Kdo ho nechal postavit není známo. 

Kdy a jakou zažil největší slávu:
V roce 1870 mlýn koupili bratři Tschinkelové a přestavěli jej na lovecký zámeček zvaný Windsor. Tehdy získal svou „anglickou“ podobu.

Odkdy a proč chátrá:
Chátrá od konce 1. světové války, aktuálně se nejsou majitelé schopní domluvit, co s ním bude dál.