Pavel Hajný život na ulici „odskákal" 
i zdravotním stavem. Dnes, pokud se třikrát do týdne 
nedostaví na dialýzu, zemře. On ale stále chce žít.

Bezdomovec Pavel má naštěstí občanský průkaz, není tedy zcela bez šance. Vrátit se ale do normálního života je pro něj těžké, ne-li nemožné.

„Občanku mám, takže jsem i dostával dávky. Asi před pěti lety se ke mně nastěhovala družka. Lída se jmenovala. Ona občanku neměla, takže jsme žili jen z mých dávek," říká.

Pavel, když skončil na ulici, zpočátku žil v lese pod stanem, i v zimě. „To trvalo asi půl roku. Udělal jsem si oheň, uvařil čaj, občas si střelil svou pistolí srnku,"  vypráví, ale ihned dodává:

„Pistoli už nemám, tu už jsem prodal. To radši nikomu neříkejte, hlavně ne myslivcům. Ti byli na mě hodní. Občas mi přinesli vykuchaného kance nebo jablka, co nosili pro lesní zvěř. Myslivci mi přinesli i spací pytel."

Bezdomovec Pavel.„Pak jsem si našel místo 
v krmelci a později ve staré trafačce. Nemělo to dveře ani okno. Tak 2 na 2 metry, měl jsem tam matrace," popisuje bezdomovec způsob bydlení. 

„Žil jsem tam dva roky. Samozřejmě si toho všimli hasiči, protože viděli kouř. Navštívili mě i policajti. Prověřovali mě, zda nejsem pohřešovaný, nebo zda nemám nějaký vroubek. Ale když zjistili, že jsem neškodný, tak mi dali pokoj."

Bezdomovec Pavel žil nějaký čas s padesátiletou Lídou. „Byla to bývalá zdravotní sestra, snad pracovala 
v České Lípě. Odešla od manžela, protože ji mlátil. Už nežije. Umřela, když šla nakoupit," říká smutně.

„Lída si tehdy sedla, že si chce odpočinout, u plynové rozvodny. Pak se sesula a bylo po ní. Docela jsme si rozuměli. Ona vařila, prala v kýblu. Na záchod jsme chodili do latríny. Jenom taková díra, kterou jsem vykopal. V létě jsme se chodili koupat na Dobříň, tam je zatopená bývalá pískovna," dál vypráví bezdomovec Pavel.

BEZDOMOVEC PAVEL musí třikrát týdně docházet na dialýzu do litoměřické nemocnice.„Pak mě přemluvil starosta, abych se nastěhoval na obecní úřad v Dobříni. On tam chodil často s manželkou běhat, takže mě občas navštívil. Jednou dokonce pozvali novináře, ti si mě fotili. Já jsem jim to dovolil, dostal jsem nějaký konzervy a cigarety," říká s úsměvem.

"Alkohol vůbec nepiji, ani pivo. Myslivci mi říkali: Nesmíš pít, nebo umrzneš. Ale kouřím, ty nejlevnější, tak pět denně, krabičku mám na čtyři  dny," popisuje Pavel své neřesti.

Jenže nakonec to s bydlením po nějakém čase dopadlo bledě. „Na radnici v garsonce jsem platil jen energie, nájem jsem měl za symbolickou korunu. Občas jsem i dělal nějaké  práce pro radnici. Pak jsem se ale musel vystěhovat, došly prý peníze a prý tu garsonku potřebovali pro nějaké děti."

„Občas jsem skončil v nemocnici. Před dvěma roky mi operovali tepny na nohách. Dávali mi tam stenty. V Praze na Karláku. Pak jsem se vrátil zase do své trafačky. Jednou jsem šel na kafe do nemocnice a u automatu  jsem se sesunul na zem a probudil se až na jipce," vzpomíná Pavel.

„Tam mi řekli, že mám vysoký tlak a že mi nefungují ledviny. Takže mě převezli na dialýzu do Litoměřic. Sestry mi vyjednaly místo v azyláku. Ale tam jsou samí alkoholici a ti pořád vyvolávali konflikty."

„Léky na tlak beru občas, pro závratě jsem přes zimu byl hospitalizován na LDN v Litoměřicích. Závratě jsou prý od vysokého tlaku. Když beru léky, tak mám tlak normální, ale já občas zapomenu, nebo nemám peníze na léky, tak je neberu," říká.

„Občas mi doktor na dialýze nějaký léky na tlak věnuje, abych si je nemusel kupovat. Sestry z dialýzy mi nosí oblečení po manželích, uvaří mi polévku, někdy i jídlo."

Pavel občas dialýzu vynechá, což je špatně. „Pak mně  není dobře a taky se bojím, abych nedostal zase mrtvici 
z vysokého tlaku. Mám to domluvené se saniťáky, že mě naberou před nemocnicí v Roudnici, protože bydlím zase v té trafačce a ta je asi 7 km 
od nemocnice, schovaná mezi poli u lesa," končí vyprávění.


Co je dialýza?

Proces, při němž jsou z těla odstraněny odpady metabolismu, které jsou u zdravého člověka odstraňovány pomocí ledvin. Tento proces není léčbou, neboť nemocné ledviny nijak neléčí, ale bezprostředně život zachraňující výkon. Jinak by člověk zemřel.