Přesně v 5 hodin ráno se na Lovosicku objevili první německé jednotky, které po státní silnici mířily na Prahu, byla špatná viditelnost, sotva na 20 metrů. Začalo se mluvit úředně jen německy a jezdit vpravo.

Jediný vojenský odpor uskutečnili vojáci 8. pěšího pluku ve Frýdku-Místku. V podvečerních hodinách zaútočili na okupační jednotky. Šlo o poslední odpor, který byl zmařen rozkazem velitelství se vzdát. Jaká potupa pro milionovou armádu! Vždyť přísaha zněla: „Bránit svou Vlast." Nikdy se už nedočkáme odpovědi, zda-li se měli bránit, či nikoli. Ale s jistotou můžeme říci, že během nacistické okupace zemřelo terorem na 360 tisíc lidí.

První oběť nacistické zvůle z řad příslušníků bezpečnostních sborů padla na Litoměřicku. Stal se jí pomocný strážný Karel John, pocházející z Jičína, v té době byl příslušníkem Stráže obrany státu (SOS). Sloužil u 4. praporu v Litoměřicích a byl zastřelen jako první ze skupiny českých strážců pořádku 19. října 1938.

Onoho osudného dne přijeli policisté na motocyklech z Chotěšova do obce Želechovice u Čížkovic, jmenovitě: Karel John, strm. státní policie Vladimír Skoták, strm. st. policie František Hořejš, svob. v záloze Jungwirth.

Na místo dorazili poté, co občané Želechovic p. Novotný, p. Mrnák, p. Zuna a p. Limberk strhávali Němcům v Želechovicích vlajky s hákovým křížem, neboť obec Želechovice, na rozdíl od vedlejších Čížkovic, po záboru zůstávala česká. Němci si to samozřejmě nenechali líbit a spěchali pod ochranná křídla Německé branné moci do Čížkovic. Zanedlouho se do obce Želechovice dostavila početná skupina v německých uniformách.

Němci, kteří měli početní převahu a také lepší výzbroj, jim nedali šanci a hned bez varování začali střílet. Policisté se dali na útěk a schovali se za stodolu za obcí, kde je Němci objevili a bez milosti kulometnou střelbou u zdi stodoly postříleli. Jednomu z policistů se snad podařilo na motocyklu ujet. Němci rovněž chytili p. Novotného, kterého zastřelili za jeho stodolou.

Tento muž býval českým starostou, zastřelil ho velitel německé finanční stráže Frank. Na to ihned následovalo zatýkání a věznění českého obyvatelstva v Želechovicích a Čížkovicích, všichni byli vzati do vazby a mnozí byli týráni. Karel John byl pohřben za široké účasti veřejnosti v rodinné hrobce v Jičíně.

Za dob okupace nacisté zatkli a uvěznili za účast na odboji také 74 četnických důstojníků a 615 četníků. Z těchto mužů bylo okupanty popraveno či v koncentračních táborech umučeno 11 důstojníků a 40 četníků.

Po válce došlo i na zrádce, kteří měli vinu na smrti uvedených českých občanů z Želechovic a Čížkovic. V roce 1945 v Litoměřicích začal u Mimořádného lidového soudu tento proces. Jmenovitě: Fran-tišek Czeny r. 1894 německý dělník, ten se zúčastnil zatýkání Čechů, které krutě bil, dostal trest 7 let žaláře, stejně jako i František Spit r. 1889. Anna Srpová r. 1904, která udala, že Češi v Želechovicích strhávají německé vlajky, byla nakonec zproštěna viny. Antonín Püschal r. 1905 dostal 5 let žaláře za zatýkání Čechů. Karel Sadek r. 1880 15 měsíců. Člen NSDAP Bedřich Josef Nemetr r. 1906 se zúčastnil zatýkání a surově zbil Josefa Malého a Vendelína Voženílka, za což dostal 15 let žaláře. Berthold Senier r. 1907, člen NSDAP, dostal 12 let žaláře a poté byl vyhoštěn ze země. Vilém Nesvadba r. 1911, člen SS, byl nakonec zproštěn viny, stejně jako Adolf Miksch r. 1914. Nejhorší byl však František Srp r. 1901, který dostal 20 let žaláře za zatýkání Čechů onoho dne 19. 10. 1938, a navíc utloukl k smrti jednoho člena SOS. Neuvěřitelné je, že se po této události stal starostou Želechovic, kde jako starosta ještě okradl Marii Hinkovou.

Také německé ženy bily české ženy při zatýkání, například Anna Doležálková r. 1899 v ten den 19. 10. 1938 zbila Julii Novákovou, dostala za to 1 rok žaláře.

Aby se už nikdy nezapomnělo, hlavně v dnešní době, kdy si raději vymýšlíme Blanické rytíře namísto opravdových hrdinů…

Tomáš Rotbauer

Redakčně upraveno