Ředitel Podřipského muzea v Roudnici nad Labem a archeolog Martin Trefný, který se na výzkumu podílel společně s Českou společností archeologickou, uvedl, že největší radost jim udělal objev bronzové dýky se třemi nýty, která byla součástí jednoho z hrobů únětické kultury, tedy z doby 1700 až 1600 let před Kristem. „Všechny předměty musí být nyní laboratorně ošetřeny. U kovových předmětů je však nutno provést nejdříve nejrůznější analýzy, měření a pozorování, neboť po jejich konzervaci může část informací, které archeology obzvláště zajímají, zmizet,“ popsal Trefný a vysvětlil, že řeč je například o korozních otiscích tkanin a textilií, které mohou být někdy patrné na povrchu předmětu a po jeho konzervaci zmizí. „Rádi bychom rovněž znali přesné složení bronzu dýky, které bude zjištěno metodou rentgenfluorescenční analýzy,“ poznamenal ředitel muzea.

Zmíněný hrob, který by podle způsobu uložení pohřbeného mohl patřit Keltům z období 4. až 3. století před naším letopočtem, budou nyní ověřovat pomocí datace s využitím radioaktivního izotopu uhlíku C14. „Pohřbený totiž u sebe neměl žádné milodary, které by jeho stáří naznačily. Rovněž bychom rádi provedli takzvanou stronciovou analýzu, která nám napoví, zdali byli zemřelí místní, nebo do oblasti Podřipska doputovali z jiného území,“ doplnil Trefný.

Za poslední dobu to není jediný „zářez“, který se archeologům v okolí Roudnice podařil. Na stavbě obchvatu města objevili částečně také hroby ze starší doby bronzové jako u Vražkova.

„Nálezy z dalších období se však už lišily. Zatímco na obchvatu jsme odkryli vesnici ze starší doby železné, ve Vražkově to byly už zmíněné sídlištní objekty z pozdní doby kamenné,“ upřesnil Martin Trefný. Podle něj se lze domnívat, že podobných, dosud neobjevených nalezišť, je v okolí Řípu více.

„Všechny pravěké komunity v naší minulosti spoléhaly při své obživě hlavně na zemědělství. Je tedy logické, že pro své sídlení vyhledávaly polohy s úrodnými půdami, které jsou předpokladem výnosného zemědělství. A takovou oblastí Podřipsko je,“ vysvětlil ředitel. Je proto nezbytné provádět kontrolu dalších stavenišť.

Dýku vystaví

Některé předměty nalezené u Vražkova si archeologové nenechají jen pro sebe. Například zmíněnou bronzovou dýku uvidí návštěvníci Podřipského muzea, jakmile to bude po jejím zkoumání možné. „S keramickými nálezy to bude trochu složitější, protože keramické střepy je nutno po omytí také slepit, případně doplnit sádrou a to je proces, který nějaký čas potrvá,“ doplnil Trefný.

Než se tak stane, budou moci zájemci po otevření muzea zkraje června vidět výstavu, která je výsledkem jiného nálezu z Litoměřicka. Jde o expozici s názvem Smrtí to nekončí, aneb 1000 let spali ve stínu Radobýlu, která představuje objevy z pohřebiště s 54 raně středověkými hroby, které byly odkryty při stavbě silnice u Mlékojed už před 13 lety.

Autory výstavy jsou Jana Hlavová a Kryštof Derner z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě. „Na výstavě jsou rekonstruovány tři z nalezených hrobů. Pohřebiště je mimořádné svou bohatou hrobovou výbavou. Některé z vystavených nálezů mohly být součástí pohřebního kroje, jiné mohly mít magicko léčitelský význam jako například náhrdelník se stříbrnou perlou,“ uvedla už před časem Jana Hlavová s tím, že luxusním předmětem je hlavně hrozníčkovitá náušnice.