Chladné počasí ovlivňuje i práce ve chmelnicích. Většina chmelařů v pěstební Úštěcké oblasti už ukončila zavěšování drátku a mnozí také jeho zapichování k chmelu. Někteří si vystačí s prací od zkušených místních brigádníků, ti s většími plochami využívají agenturních pracovníků. Například v Zemědělském družstvu Liběšice, které je největším pěstitelem chmele na Litoměřicku, pomáhalo v minulých dnech 47 brigádníků z Bulharska.

Na chmelnicích společnosti Chmel Polepská blata pracují brigádníci ze Slovenska. „Jsme s jejich prací spokojeni a dohodli jsme se s ostravskou agenturou, že je využijeme i pro zavádění chmele k vodičům a nejspíš i pro sklizeň,“ uvedla jednatelka společnosti Lenka Harantová. Ta spolu s bratrem Petrem Špringlem pokračuje ve stopách jejich otce Jiřího Špringla, který zemřel po těžké nemoci 17. března.

„Dokázal za dvacet let vybudovat stabilní a prosperující firmu, která umí chmel nejen vypěstovat a zpracovat, ale také s ním efektivně obchodovat. Měl v 75 letech ještě hodně plánů a je nyní na nás, abychom je dokázali naplnit,“ doplnil Petr Špringl.

Chmelař Jiří Špringl z Polep, Rytíř chmelového řádu, by si letos připomenul pět let od uvedení do Síně slávy Českého svazu pivovarnictví a sladařství. Na snímku je s cenou, která k této poctě náleží.Chmelař Jiří Špringl z Polep, Rytíř chmelového řádu, by si letos připomenul pět let od uvedení do Síně slávy Českého svazu pivovarnictví a sladařství. Na snímku je s cenou, která k této poctě náleží.Zdroj: Deník/ Karel Pech

Jiří Špringl by letos oslavil pět let, poté co byl uveden do Síně slávy Českého svazu pivovarnictví a sladařství. Pyšnil se dlouholetou tradicí pěstování chmele na Polepsku, zachování původních neozdravených odrůd žateckého poloraného červeňáku, do které přispěl už jeho otec Vladislav.

Oba se také za to stali nositeli mezinárodního titulu Rytíř Chmelového řádu. Jejich přínosu pro obor a následné pivovarnictví si vážila řada ředitelů pivovarů a sládků. Vážnost jména polepského rodu vystihuje název piva Špringl, každoročně vyráběného slavnostnímu speciálu v Pivovaru Primátor v Náchodě, chmeleného z čerstvého polepského chmele. Podobnou tradici udržuje i pivovar v Chodové Plané.

Stabilitu polepské firmě a možnosti jejího růstu a budování moderních technologií pěstování včetně kapénkové závlahy zaručuje i trvalý odbyt největšího objemu chmelu pro Pivovar Svijany. Díky tomu se v sousedních Oknech mohla modernizovat technologie česání a sušení chmele a vybudovat klimatizovaný sklad. Je to i jistota pro dalších zhruba deset pěstitelů v regionu, od kterých společnost chmel vykupuje a poté posílá pivovarům.

„Tatínek odešel ze světa nejen s radostmi, ale i starostmi, v posledním roce ho trápila nejistota, zda díky budování vysokorychlostní trati nepřijdeme o část chmelnic, kde udržujeme v Česku unikátní matečnou sadbu chmele. Tato lokalita byla svého času i navržena k zápisu do listiny UNESCO,“ připomenula Lenka Harantová.

Se vzpomínkou na osobnosti rodu Špinglů a jejich poctu, je třeba připomenout, že titul Rytíř Chmelového řádu, který byl založen ve Francii už ve 14. století, a obnoven v roce 1957, obdrželo v litoměřickém okrese na 40 chmelařů. Například v novém tisíciletí to byli Ladislav Papež z Liběšic, Iva Veberová z Hoštky, Antonín Alt mladší z Kozlovic (jeho otec titul získal už v roce 1997), Petr Záveský z Brozan nad Ohří nebo Jiří Mašek z Radovesic.

Největšího pěstitele chmele na Litoměřicku ZD Liběšice trápí předpovědi počasí. „Řezali jsme chmel postupně od 2. dubna, abychom oddálili jeho růst. Po dešti a náhlém oteplení může jeho růst zrychlit natolik, že bychom horko těžko zvládali jeho zavádění k vodičům,“ vysvětlil vedoucí chmelařského střediska Ondřej Opočenský.

Liběšičtí po slabším roku 2018, ovlivněném suchem, měli loni dobrou úrodu chmele. Zdálo by se, že vlivem opatření v boji proti epidemii, uzavřením restaurací a následném snížením spotřeby piva klesne poptávka po chmelu ze strany pivovarů.

„Naše družstvo to ale nepociťuje. Naopak, máme zvýšené kontrakty od pěti našich odběratelů pro české, ale zejména německé pivovary. Proto jsme přistoupili ke zrychlení obnovy šesti hektarů chmelnic a dostali se tak na původní produkční sedmdesátihektarovou plochu. Po úsporných opatřeních v minulých letech chceme po letošní sklizni nahradit dvě staré česačky jednou novou a docílit tak zvýšení kvality chmele a také uspořit pracovní silu. V plánu máme rovněž zvýšit modernizací výkon sušárny,“ doplnil Opočenský.