Protipovodňové stavby jsou připraveny ochránit obce před velkou vodou

Opatření, která mají lokality u dolního Labe ochránit před velkou vodou, se projektovala s ekonomickou rozvahou. Experti kalkulovali, jestli se vyplatí vzhledem k případným škodám. I proto vznikla někde jen ochrana před dvacetiletou vodou. „V současné době jsou stavy protipovodňových ochran obcí připraveny v případě povodně plnit svou ochrannou funkci,“ uvedl provozně-technický náměstek Povodí Labe Petr Plessney, který pro firmu pracuje v Roudnici nad Labem.  

Zdroj: DeníkCo se u nás v posledních letech udělalo v ochraně před velkou vodou?
Na dolním Labi vzniklo v letech 2008 až 2014 několik významných staveb pro ochranu obcí před povodní.

Kde tedy všude se dělala protipovodňová ochrana?
Protipovodňové stavby na ochranu proti stoleté povodni byly postaveny v Mělníku, tato stavba již splnila svůj účel při povodni v roce 2013. V Mělníku proběhla i druhá etapa výstavby protipovodňové ochrany, dokončili jsme ji v roce 2019. Další významná stavba byla postavena v Lovosicích, kde je významně ochráněna před zaplavením velkou vodou také Lovochemie. Čímž je rovněž významně ochráněno povodí a obce před případným únikem nebezpečných látek do Labe, což se již potvrdilo při povodni v roce 2013. Stavby na ochranu proti dvacetileté až padesátileté povodni byly postaveny ve Štětí, Roudnici, Křešicích-Nučnicích, Píšťanech, na Střekově a v Děčíně. Opatření vznikla či vznikají buď z naší iniciativy, nebo z vůle obcí. V současné době plánujeme rozšíření a navýšení protipovodňové ochrany na levém břehu Labe v Děčíně a ochranu Račic.

Lachtan Gaston se stal jedním ze symbolů povodní, svou cestu Labem ale nepřežil

V Křešicích ochrana dříve nezafungovala. Proč?
Podmínkou dotačního programu, jehož správcem je ministerstvo zemědělství, je, aby každá stavba protipovodňové ochrany splňovala ekonomickou efektivitu. Vzhledem k předpokládaným škodám, které při povodni mohou vzniknout. Ekonomickou efektivitu posuzovali jako součást studií proveditelnosti strategičtí experti, například z Hydroprojektu a ČVUT. V případě Křešic byla protipovodňová ochrana navržena na ochranu obce před dvacetiletou povodní. Podobné je to například na Střekově.

Petr Plessney, provozně-technický náměstek Povodí LabeZdroj: Deník/Jaroslav BalvínPokud přijde další velká voda, jsme proti ní dostatečně ochráněni?
Systémy protipovodňových ochran jsou komplexní. Součástí staveb jsou i uzávěry na kanalizacích a propustích a systémy čerpání případných průsaků do chráněného území. Každý měsíc jsou prováděny kontroly dle provozních řádů a jednou za dva až čtyři roky prohlídky technicko-bezpečnostního dohledu. Stavby jsou připraveny plnit svou ochrannou funkci v souladu s provozními řády, které jsou součástí každé z nich.

V Chodounech mají protipovodňový val v územním plánu, ale nehrnou se do něj. Argumentují i tím, že když se voda nerozlije u nich, tím víc to zasáhne sousedy.
Čím více staveb a valů u řeky bude, tím více bude ubývat záplavových území, kde se voda může přirozeně rozlít. Rozlivy vody při povodni do zátopových území významně snižují kulminační průtoky, což se významně projevilo například na Mělnicku a Litoměřicku při povodni v roce 2002.

Hazard? Místo, kudy vnikla voda do Žernosek je po 20 letech stále nezabezpečené

Ve Velkých Žernosekách si lidé stěžují, že mají pod tratí podchod, umožňující průchod vody do obce.
Podchodů a propustků na trati podél Labe je několik. Konkrétně v Žernosekách se původně plánovalo, že by drážní těleso mohlo sloužit jako protipovodňová ochrana. Vzhledem k charakteru a hydraulické propustnosti zemního materiálu v drážním násypu a v podloží nelze zcela zabránit průsakům za drážní těleso. To by se muselo zpevnit a utěsnit včetně podloží. Z důvodu vysokých nákladů na realizaci se od záměru ustoupilo. Ale například v Račicích se nyní připravuje ochrana, která je řešena mobilním hrazením do profilu železničního mostu. I proto by tato obec měla být v budoucnu ochráněna před stoletou povodní.