Povodeň pro ni neznamenala jen totální hmotné škody. Voda také rozdělila její rodinu, která se několik měsíců před velkou vodou spojila. Paní Mládková totiž na jaře 2002 prodala byt v Ústí nad Labem a nastěhovala se ke svým rodičům do domu v Píšťanech. Po povodni se natrvalo do Píšťan nikdo z jejich blízkých nevrátil. Rodina byla rozstěhována po celém regionu.

„Samozřejmě jsme to nečekali. Byli jsme uklidňováni několik dní, že se do Píšťan voda v žádném případě dostat nemůže a najednou přišel pokyn: Okamžitě se vystěhujte. Máte na to hodinu," začíná vyprávět Oldřiška Mládková.

S igelitkami v rukou byla celá rodina odvezena do Žalhostic ke škole. „Potom nás odvezli do Řepnice do hospody. Další dny jsme střídavě bydleli na několika místech. V té hospodě, v buňkách i ve škole," vzpomíná.

Když po několika dnech opadla voda a rodina se mohla vrátit, přišlo strašné zjištění, že dům se v podstatě půlí na dvě části a praskliny ve zdech se zvětšují. Přesně v okolí jejich domu se totiž Labe slilo v jednu vodní plochu z píšťanskou pískovnou.

„Sedm statiků postupně rozhodlo, že v domě už nemůžeme žít. Že se nedá opravit a musí být zbourán," přibližuje další zlomový okamžik.

To bylo nejtěžší především pro její rodiče, kteří v domě prožili několik desetiletí.

„Moji rodiče dům odmítali opustit. Dělali vše proto aby tam mohli zůstat. Maminku musela asi třikrát vyvádět policie. Nakonec stejně museli odejít. Já jsem zůstala s dětmi na ubytovně v Žernosekách," vzpomíná Oldřiška Mládková.

Zbouráním jejich domu však nastaly vážné potíže s hledáním ubytování. „První Vánoce jsme trávili v buňce v jedné místnosti. Já a moje tři děti. V buňce jsme žili dva roky. Měli jsme jen tři matrace. Nic jiného. Zůstali jsme úplně sami. Bez domu, bytu, prostředků. Jediný kdo nám potom pomohl, byla starostka Žalhostic paní Vacková. Ta nám sehnala byt, je to strašně hodná paní, má srdce na pravém místě. Nebýt jí, byli bychom pod mostem," zdůrazňuje.

Na pozemku, kde stával jejich dům je nyní dětské hřiště.

„Maminka skončila v Hoštce, kde dostala bydlení. Povodeň nesla hodně těžce a dodnes to jsou pro ni strašné vzpomínky. Stejně tak pro mě," uzavírá Oldřiška Mládková.

Největší řádění vodního živlu Litoměřicko teprve čeká

PETR WEIKERT, Deník Litoměřicka 15. srpna 2002

Litoměřicko - K evakuovaným a zcela zatopeným Křešicím, Lounkám, Českým Kopistům, Počáplům, Nučnicím a Ručničkám přibyly včera Mlékojedy, Bohušovice nad Ohří, některé části Štětí a obce Černěves, mnohé domy v obcích u Labe a celé Píšťany. V těch byla ze všech obcí snad nejkritičtější situace, neboť hrozilo protržení silnice, kdy by se voda z rozvodněného Labe převalila až do jezera. Okresní povodňová komise rozhodla proto o zpevnění silnice kamením z libochovanského lomu. Kamení průběžně navážela zhruba desítka vojenských Tater, které se do lomu opět vracely pro nové a nové kamení.

Nově evakuované Bohušovice a Terezín měla voda podle včerejších odhadů zasáhnout kolem desáté hodiny večerní. Voda by podle zátopových map měla pohltit značnou část Terezína.

„V obou obcích určitě ještě před setměním zcela vypojíme elektrickou energii," uvedl na krizovém štábu technik provozu Severočeské energetiky Jan Miko.

K evakuaci došlo během včerejšího dne i ve Štětí, kde povodeň předpokládal jen málokdo. Kromě několika domů v blízkosti řeky byly evakuovány i obyvatelé dvou ulic a Husova náměstí.

Evakuaci zapříčinila nekontrolovatelně vytékající voda z kanalizace.

Voda začala ohrožovat i obyvatele Roudnice nad Labem, když se v odpoledních hodinách vylila průchodem pod tratí ČD do prostor před gymnáziem a kostelem. Z průchodů pod tratí se začala též vylévat do Palackého ulice. Pytly s pískem doslova ucpaný tunel k řece v prostoru pod roudnickým mostem odolával v podvečerních hodinách z posledních sil.

Jeden jízdní pruh na roudnickém mostě byl v podvečerních hodinách kvůli elektrické energii dočasně uzavřen. Roudnický most zůstal ostatně jediným v okrese, který spojuje obě strany Labe. „Zatím o uzavření roudnického mostu neuvažujeme," uvedl místopředseda povodňové komise Antonín Šrámek. Štětský most se dočkal uzavření hned ve včerejších dopoledních hodinách a most v Litoměřicích je neprůjezdný, neboť je k němu uzavřena přístupová cesta z důvodu jejího předpokládaného zatopení. Samotné Litoměřice pak zaplavila voda na Písečném a Střeleckém ostrově, pod vodou zmizelo i koupaliště. Voda zasáhla též mlýn a pochopitelně zahrádkářské kolonie na obou březích.

V Lovosicích byla ve včerejších večerních hodinách zatopena ulice Přívozní, voda zasáhla též pás od Lovochemie po křižovatku u restaurace Beseda. Zatopen je též částečně zimní stadion a lidé z jeho ubytovny jsou evakuovaní.

Voda v Labi včera proudila rychlostí 4 500 kubických metrů za sekundu, během dnešního dne očekávají vodohospodáři v souvislosti s přívalovou vlnou průtok ještě o tisíc kubíků větší.

Kritickou situaci sledovali během včerejšího dne z vrtulníku i ministr vnitra a obrany Stanislav Gross a Jaroslav Tvrdík společně s předsedou vlády Vladimírem Špidlou a hejtmanem Ústeckého kraje Jiřím Šulcem.

„Byl to velmi depresivní pohled. Při pohledu na vodu, rozlitou v krajině a pohlcující přírodu i stavby bez rozdílu, jsem si snad nejsilněji uvědomil tíži problému a ještě jednou obyvatelům kraje zdůrazňuji, že nesmějí situaci podceňovat," uvedl hejtman Jiří Šulc.

Kulminaci rozbouřeného Labe v oblasti Litoměřicka očekávají odborníci v noci ze čtvrtka na pátek.

Na všech horních úsecích toků nastane podle hydrometeorologů snižování hladin, neboť včerejší srážky se pohybovaly od 5 do 15 milimetrů.

Sledujte společně s námi na stránkách Litoměřického Deníku průběh tragických záplav v srpnu 2002. Další díl již zítra!