Co dělat, pokud Vám nebyla vyplacena mzda?

Můžete podat žádost o uspokojení mzdových nároků u kteréhokoliv úřadu práce. Na internetových stránkách MPSV jsou k dispozici formuláře „Žádost o uspokojení mzdových nároků“ a formulář „Doložení mzdových nároků zaměstnance“, které je možno stáhnout, vytisknout, vyplnit a předat úřadu práce.
K žádosti zaměstnanec doloží doklady, které prokazují dobu trvání jeho pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti v rozhodném období. V žádosti zaměstnanec uvede zejména své jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, označení zaměstnavatele, sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště, výši uplatňovaných mzdových nároků, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, dobu, za kterou je požaduje, způsob jejich výplaty a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody podle zvláštních právních předpisů. Součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků.

Mzdové nároky uplatněte včas, nejvýše však za 3 měsíce. Doba 3 měsíců se počítá zpětně od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byl podán návrh na prohlášení konkursu. Pokud však zaměstnavatel v některém z posledních měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo vyhlášením moratoria před zahájením insolvenčního řízení vyplatil zaměstnanci mzdu v plném rozsahu, nemusí se v takovém případě jednat jen o poslední 3 měsíce a ani o 3 měsíce na sebe bezprostředně navazující, ale zaměstnanec může požádat o jiný (bezprostředně nezavazující) měsíc z rozhodného období, ve kterém mu nebyly mzdové nároky v plné výši zaměstnavatelem vyplaceny.

Úřad práce může uspokojit mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči jednomu a témuž zaměstnavateli v období 1 roku pouze jednou, a to i tehdy, jestliže mzdové nároky nebyly zaměstnanci na základě jeho předchozí žádosti přiznány v plné výši.

Právo zaměstnance na uplatnění dlužných mzdových nároků, které nebyly uspokojeny úřadem práce, u soudu není tímto zákonem nijak dotčeno.
Celková výše mzdových nároků vyplacených zaměstnanci za 1 měsíc nesmí překročit 1, 5 násobek rozhodné částky. Tuto částku stanoví MPSV a vyhlašuje a zveřejňuje ji ve Sbírce zákonů vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok.

Co čeká zaměstnavatele – neplatiče?

Úřad práce uplatní vyplacené mzdové nároky jako pohledávky v insolvenčním řízení. Zaměstnavatel nebo insolvenční správce je povinen uhradit úřadu práce vyplacené a odvedené finanční prostředky včetně úroků z prodlení, jestliže byly zaměstnanci přiznány, ale i poskytnuty na základě nesprávného vykázání dlužných mzdových nároků zaměstnavatelem nebo správcem, nebo jestliže byly poskytnuty z tohoto důvodu v částce vyšší, než zaměstnanci náležely. Tyto částky je povinen uhradit do 3 týdnů ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděl nebo kdy ho úřad práce vyzval k úhradě těchto prostředků, nejdéle ve lhůtě 3 let ode dne, kdy je úřad práce zaměstnanci vyplatil a odvedl. Úroky z prodlení se uplatňují ode dne výplaty zaměstnanci a odvodu finančních prostředků podle zvláštních právních předpisů.

Za Úřad práce ČR odpovídala Lenka Špittová, kontaktní pracoviště Litoměřice