„Do problémů jsem se dostal vlastní blbostí. Hrál jsem na automatech a postupně si bral různé půjčky. Měl jsem dluhy a neměl je z čeho platit, tak mi začaly naskakovat exekuce,“ vrací se v čase Milan. Trable mu pomohli řešit právě v rámci dluhové poradny, kterou Naděje ve Štětí zdarma poskytuje společně s terénním programem.

„Nasměroval mě sem kamarád. Pomohli mi s insolvencí. Teď budu splácet ještě tři roky a pak budu čistý. Z důchodu platím navíc sedm tisíc nájem, takže mi moc peněz už nezbývá,“ vysvětluje Milan, proč je rád za občasnou potravinovou pomoc. S gamblerstvím už skončil a lidem, kteří jsou na hracích automatech závislí, vzkazuje, že je to hloupost.

V bezmála devítitisícovém průmyslovém městě proslaveném výrobou papíru poskytuje organizace Naděje terénní služby a dluhové poradenství už pět let. Vedoucí obou služeb David Hájek přiblížil, že za tu dobu pomoc dluhové poradny využilo zhruba 250 lidí. V terénním programu pak přibližně jednou tolik. Někteří z nich zůstávají stálými klienty. „Terénní program je první pomocí v sociálních službách. Buď danému člověku pomůžeme my, nebo ho odkážeme na jinou službu. Nejčastěji se na nás lidé obracejí, když potřebují pomoci například s hledáním bydlení, práce nebo i s vyplněním úředního formuláře, se kterým si nevědí rady. Pomáhali jsme i s vyplněním žádosti o rozvod,“ nastiňuje Hájek s tím, že sociální pracovníci jsou připraveni klienta také doprovodit na různá jednání s řadou institucí. „Klienti totiž často nejsou schopni pobrat, co jim úředníci vůbec říkají,“ poukazuje David Hájek.

Sedmičlenná porota se shodla na návrhu manželů Dionýze a Martiny Hutárových z Litoměřic. Jejich fotopoint je rozložený na tři samostatné díly, odsazené od sebe tak, aby v určitém bodě při fotografování splynuly v jeden celek.
První litoměřický fotopoint? Vzniknout by mohl na Střeleckém ostrově

V rámci dluhové poradny pomohou pracovníci Naděje v řadě záležitostí, které se dluhů týkají. Například v otázkách exekucí, oddlužení, zpracování insolvenčních návrhů až po komunikaci s úřady či věřiteli. „Oproti roku 2019 jsme v tom loňském zaznamenali dvojnásobný počet návrhů na oddlužení. Otázkou však je, zda je to spojené s krizí kvůli koronaviru,“ doplňuje David Hájek.

Příběhů, kdy se z kolotoče dluhů podařilo lidem vystoupit, zažili v Naději řadu. Měli tu například klienta, který využíval nejprve služby terénního programu. Byl dlouhodobě nezaměstnaný a práci se mu nedařilo najít. Poté, co se mu to po nějaké době povedlo, rozhodl se řešit i své statisícové dluhy. Ty pak díky oddlužení a novému zaměstnání začal splácet.

Ne všichni klienti, kteří za sociálními pracovníky přijdou, jsou ale ochotni svou situaci řešit. Patří mezi ně i muž bez domova, který v minulosti provozoval restauraci. Po tom, co začal pít a za alkohol utrácet velké peníze, skončil na ulici. „Občas sem přijde a chce po nás jídlo. Bohužel potraviny tímto způsobem nevydáváme. Potravinová pomoc není automatická. Je určená pro lidi, kteří s námi spolupracují. Většinou se snažíme klienty motivovat, aby si hledali práci a zajistili bydlení,“ vysvětluje sociální pracovnice terénního programu Kristýna Liscová.

Frekventovaná silnice první třídy u Sulejovic.
FOTO, VIDEO: Na „jedničku“ u Sulejovic se má vrátit padesátka

Kromě samotného Štětí je terénní program tamní pobočky určený také pro lidi z okolních obcí. Klienti tam buď sami docházejí, nebo za nimi pracovníci jezdí přímo do jejich bydliště.

Vedoucí poboček Naděje ve Štětí a v nedaleké Roudnici nad Labem Josef Průša doplňuje, že dluhovou poradnu využívají i zájemci z Roudnice nebo z nedalekého Mělníka, kde podobné bezplatné služby zatím chybí.

„Jsem zvědavý, jaké budou následky koronavirové krize. Zda se nám trochu nezmění naše cílová skupina. Spousta lidí nyní přišla o práci a bez domova se mohou ocitnout i lidé, o kterých bychom to dříve neřekli,“ obává se Josef Průša.