Jedna Pavlova návštěva to nezmění, říká expert o tíhnutí Severočechů k Babišovi

Politolog Lukáš NovotnýZdroj: Se souhlasem Lukáše NovotnéhoV úterý na mítink v Ústí dorazilo podpořit Pavla nebývalé množství lidí. Naopak v této tradiční baště Babiše a SPD podle pozorovatelů na akci skoro chyběli generálovi odpůrci. Čekal jste to?
Čekal, věděl jsem i od našich studentů, že se tam chystají. Ale trochu bych mírnil euforii tím, že zejména okrajové části města volí jasně většinově protikandidáta. Jedna návštěva to určitě nijak nezmění. Ovšem pro Pavla to musel být velmi povzbudivý zážitek.

Tak velkou účast asi nečekali ani organizátoři a sám Pavel. Přesto udrželi civilní ráz setkání, nic papalášského na velkém pódiu. Bude to takhle štáb dělat dál i ve zbytku kampaně?
Teď už se hraje o čas. A toho není moc. Vše bude mít především hodně spontánní charakter a chápu, že se teď Pavel hlavně musí ukazovat mezi lidmi. Každá podaná ruka, každá vyslechnutá stížnost, prosba o pomoc, každé selfie, to vše může hrát roli. Máme stále ve hře nerozhodnuté voliče a také ty, kdo zatím nebyli volit.

Pavel na Hrad, skandovalo Ústí. Na náměstí dostal kandidát vlastní Jezulátko

Do Ústí dorazil Pavel s manželkou, ukazuje se s ní teď velmi často. Co si o tom myslíte?
Paní Pavlová zcivilňuje svého muže, takže proč toho nevyužít. Zapojení manželek do kampaní není nic neobvyklého, známe to i od nás.

Babiš s poměrně vysokým náskokem vyhrál první kolo prezidentských voleb hlavně v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji. Proč právě tady?
Nerad bych, aby to znělo vůči těmto regionům kriticky. Sám odsud jsem, potažmo tu pracuji. Ale realita je taková, že jsou to dlouhodobě sociálně a strukturálně slabé regiony. A tam, kde je horší vzdělanostní, sociální a jiná struktura, se lidé častěji cítí být opomíjeni ze strany státu. Pozorujeme tu vysokou míru nedůvěry vůči politice, k její schopnosti něco dělat s jejich situací. Ale nebylo by správné brát tyto kraje jako monolitický blok. Viděli jsme to na výsledcích v Ústeckém kraji, kde Pavel bodoval třeba na Podřipsku, kde žije, ale i například na Litoměřicku.

Dobře, ale většina voličů v Ústeckém kraji přesto volila Babiše. Takoví Pražané to nejspíš velmi těžko chápou.
Já tomu kotli protestních voličů z okrajových regionů částečně rozumím právě proto, že odsud též pocházím. Oni vidí, že vláda v mnoha ohledech nečiní kroky, které by měnily jejich sociální prostředí a okolí. Ale na druhou stranu nerozumím tomu, že za to neviní zčásti i Babiše, který byl osm let u vlády. To je iracionální prvek ve zdejším voličském chování, ale dá se to také pochopit krátkodobostí voličské paměti.

Nejsem válečník, tvrdí Babiš. Strašíte válkou, kontroval Pavel v živé debatě

V mosteckém Chanově získal Babiš dokonce 94 procent hlasů. Není to prostě tím, že v tak specifických místech bylo jeho jméno jediné, se kterým si lidé něco spojili?
Stoprocentně. Ta čára ohledně znalosti u jiných kandidátů než on byla úplně jinde. I proto bude teď, myslím, Pavel cílit právě na regiony, kde má co dohánět co se týče veřejné známosti. Tam, kde už úspěšný byl, čili většinou ve městech, automaticky posílí tím, že mu to z velké části nahážou sympatizanti většiny kandidátů, kteří neprošli do druhého kola.

Při pohledu na Pavlovy výsledky v Ústeckém kraji, není pro něj škoda, že v kampani příliš nezvýrazňoval, že tu žije?
Zatím to nebylo potřeba. Ale předpokládám, že se na to bude snažit hrát teď. Že je odsud, že tady žije na vesnici. I když Podřipsko, kde má dům, není úplně typické místo pro severní Čechy, chová se už spíš jako širší zázemí Prahy.

Prezidentský kandidát Petr Pavel svůj hlas v prvním kole odevzdal v Černoučku na Podřipsku. Zájem médií byl veliký.Zdroj: Deník/Karel Pech

Proč pohořel kandidát Okamurovců Jaroslav Bašta, a to i v tradiční baště SPD, v Ústeckém kraji?
Opoziční tábor racionalizoval volební chování. Stejně jako to ostatně udělal protibabišovský tábor, kdy jsme viděli koncentraci hlasů Pavlovi na úkor ostatních kandidátů. Sympatizanti SPD Baštu často nevolili mimo jiné proto, že na billboardech chyběl Okamura, který je pro ně jakási záruka a symbol. Nakonec se většina z nich přiklonila k Babišovi.

Je jasné, co motivuje lidi k tomu volit právě Babiše, nebo Pavla?
Nevidím zřetelně nějaké tematické nebo statusové dělení jejich voličů. Spíš je to teď rozehráno jako Babiš a „Antibabiš“. „Antibabiš“ přitom můžou být i lidé ze sociálně slabšího prostředí. Této společenské polarizace je mi upřímně nesmírně líto. Víc než 30 let po revoluci jsme ve fázi, kdy neřešíme prezidentské pravomoci, vztah k Ústavnímu soudu, bankovní radě nebo zahraniční politiku. Ale řešíme jen Babiš versus „Antibabiš“. Což je dáno silnou osobností Babiše, ale i skandály a formou vystupování, které za expremiérem jdou.

„Antibabiš“ by nebyl bez Babiše. Jak ho vlastně vnímáte?
Daří se mu díky marketingu prezentovat za někoho, kým není. Je to mimořádně polarizující osobnost, což se mu teď nemusí vyplatit. Má technokraticky populisticky orientovanou rétoriku, jde si pro výhru a je schopen pro ni udělat cokoli. Třeba během jednoho dne třikrát otočit názory. Nemá to skoro nic společného s politikou, a přesto u něj řada lidí cítí nějaké kompetence. Má velkou podporu, hlavně na severu, která může ještě růst.

Debata Pavla a Babiše na Deníku vyvolala velký mediální ohlas. Došlo i na hymnu

I do druhého kola prezidentské volby?
Není jeho outsiderem, jak se z něj snaží udělat sázkové kanceláře. Teď do druhého kola může posilovat dvěma způsoby. Že bude oslovovat nové voličské skupiny a zároveň oslabovat svůj kritický tábor. Jinými slovy očerňovat protikandidáta. Babiš musí vidět, že cesta k výhře vede těmito dvěma cestami a nemyslím si, že jednu z nich opomene.

Jako politolog se věnujete primárně Německu. Je tam také obvyklé, že populismus vítězí v okrajových regionech?
Samozřejmě. Alternativa pro Německo (AFD) je v rámci Saska nejsilnější v pohraničním Saském Švýcarsku. To je typicky okrajový region, v němž se lidé cítí být dlouhodobě opomíjeni centrálními vládami. Podobně jako na druhé straně hranice, třeba na Šluknovsku, kde je velký problém s dostupností zdravotní péče. Tam si lidé odůvodněně říkají – oni na nás zapomínají. Tam dobře zabírá Babišovo, nebo obecně populistické dělení společnosti na „my“ a „oni“.