Fantastický objev čekal trojici ústeckých hledačů pokladů na poli pod Řípem. Detektor zapípal na místě, kde se ukrývalo 1300 stříbrných grošů různých velikostí.

„Detektor zaznamenal zvuk, začal jsem kopat. Nemusel jsem hluboko, ani ne půl metru, a objevil se depot. Pár mincí na povrchu bylo zahnědlých od hlíny, další zeleně zbarvené od koroze ležely na keramických střepech džbánku, který nejspíš kdysi rozbila orba,“ vypráví Miroslav Bartoš.

„Měli jsme štěstí, že pole nebylo ještě zorané, další přejezd pluhem mohl mince vyhrnout, rozptýlit v terénu nebo také poškodit,“ doplnil Bartoš.

Hledači předali nález do péče archeologů. Poklad patří Ústeckému kraji a nálezce určitě nemine odměna. Mince zabezpečí konzervací Podřipské muzeum v Roudnici nad Labem, pak je prozkoumá znalec z oboru numismatiky. Následovat bude jejich restaurování.

Velkou radost z objevu má předseda roudnického numismatického spolku Václav Šťástka. „Zatím jsme prohlédli mince zběžně. U těch starších odhaduji, že jsou z vlády Karla IV. Ty nejmladší pocházejí z období panování Jiřího z Poděbrad. Poklad poblíž našeho města nejspíš zakopal velmi bohatý kupec nebo měšťan ze strachu před vojskem a rabováním. Buď zemřel, nebo zapomněl místo úkrytu,“ uvažuje Václav Šťástka, který se podílel na prvotním roztřídění mincí.

PO 140 LETECH

Podle archeologa a ředitele Podřipského muzea Martina Trefného se tak velký poklad v okolí Roudnice nad Labem ještě nenašel. Poslední nález na území města pochází z roku 1878 a je po bohatém židovském měšťanovi.

„S kolegy se poradíme, kterému odborníkovi zadáme restaurátorské práce. Rádi bychom část pokladu měli ve své sbírce, která nyní čítá jen na 200 mincí, jež jsme navíc museli nakoupit. Původní expozice totiž v minulosti zanikla,“ připomíná Trefný, který si také pochvaluje poctivost trojice nálezců Miroslava Bartoše, Milana Sýkory a Miroslava Krejčího.