Se stížností na rozhodnutí úštěckého úřadu uspěla umělkyně SimOnaVinš. Tu před měsícem rozzlobilo, že její sousedé z Lukova pokáceli vzrostlou dvojitou lípu. Tvůrkyně na protest na návsi namalovala strom, přehnutý napůl, o čemž jsme informovali již dříve.
Na pokácení stromu si Správě CHKO České středohoří, která působí pod Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK), stěžovala i pražská advokátka Pavlína Drtinová. „V odpovědi upozornili na dvojí porušení zákona, což považuji za naprosto skandální jednání příslušných pracovníků městského úřadu,“ vrací se k věci advokátka.
Co se v článku dále dočtete:
Rozhodnutí ohledně nesprávného postupu úštěcké radnice redakci potvrzuje dendroložka agentury. „Úřad nedodržel nařízení, že v každém řízení o žádosti o povolení kácení dřeviny rostoucí mimo les musí dojít k zkoumání funkčního a estetického významu dřeviny,“ uvádí Štěpánka Daniela Šolcová.
play_fill
To znamená, že úřad měl zkoumat roli této konkrétní dřeviny jako velmi důležitého biotopu pro celou řadu přírodních druhů. „Na toto zkoumání má následovat úvaha o vzniku ekologické újmy, která kácením dřevin vznikne, respektive o jejím rozsahu, kterou úřad vůbec neprovedl,“ dodává dendroložka.
Úštěcký úřad navíc povolení řádně a přezkoumatelně neodůvodnil. Což se podle ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny Vladimíra Dolejského děje často. „Zdůvodňování v povolovacích procesech je klíčové, i když se týká takových v uvozovkách banálních věcí,“ říká Dolejský a jedním dechem doplňuje, že pokud by takovýchto případů se stromem bylo v celé České republice 156, nechaly by úřady pokácet celé stromořadí. „Smysl má záchrana každého stromu, zvlášť pokud má pro někoho velký symbolický význam,“ je přesvědčen Dolejský.
AOPK teoreticky mohla rozhodnutí zrušit, ale strom by tím už nezachránila. A pravděpodobně by s tím zrušila i povinnou náhradní výsadbu. „My tou kritikou metodicky nabádáme úřad, říkáme mu, úřadujte a zdůvodňujte lépe,“ vysvětluje konkrétní dopad rozhodnutí agentury na úštěcký úřad Dolejský.
close
info
Zdroj: se svolením SimOnyVinš
zoom_in
Umělkyně SimOnaVinš nahradila lípu pokácenou v Lukově obrazem stromu.
Úštěcká radnice vyšla žadatelům o pokácení lípy v Lukově vstříc kvůli tomu, že strom vyhodnotila jako nestabilní a tím i hypoteticky nebezpečný. „Stojím si za tím, že žádost o povolení k pokácení lípy byla oprávněná,“ říká nyní i přes rozhodnutí agentury úštěcká úřednice Zuzana Fašianoková. „Důvody, které uvedl žadatel v žádosti, jsem zodpovědně posoudila a na základě místního šetření a letitých zkušeností došla k závěru, že strom je nestabilní. Mohlo by dojít k ohrožení zdraví lidí pohybujících se okolo dřeviny, která rostla na otevřeném prostranství,“ dodává úřednice.
Ředitel agentury potvrzuje, že pro úředníky obecně je bezpečí lidí citlivá věc. „Často mají při rozhodování na jedné misce vah ochranu přírody a na druhé riziko ohrožení lidských životů. Je tu ještě prostřední možnost - dát z každé strany ceduli - nepřibližujte se. Ale každá cedule je škaredá. Navíc už konkrétní případy z praxe ukazují, že se tím úředník podle platné legislativy nemůže zcela vyvinit,“ doplňuje Dolejský.
Úřednice z úštěcké radnice přijímá podobné žádosti o pokácení stromu na soukromém pozemku v nadsázce jak na běžícím pásu. Lidé podle ní v žádostech poukazují na špatný stav stromů kvůli klimatickým změnám, především suchu.
Ředitel agentury potvrzuje, že stromy jsou kvůli změně klimatu v defenzivě a mají menší rezistenci vůči všem biotickým i abiotickým atakům. „To je nezpochybnitelné. Ale nemělo by se k nim jen proto přistupovat plošně. Většinový postoj společnosti je mít okolí čisté a nerizikové, většina lidí chce vidět i les v řádcích a bezzásahovost je jim cizí. Jen menší část společnosti se zabývá nezpochybnitelným významem každého jednotlivého stromu a jeho ochranou. A i této části veřejnosti musíme naslouchat,“ upozorňuje Dolejský.
SimOnaVinš rozhodnutí agentury, které jí dalo zapravdu v jejím rozhořčení, přijímá s povděkem. Rozzlobená už není, našla si náhradu. „Před 4 lety jsem u sebe hned naproti 10 metrů od této poražené lípy zasadila tři lípy. Pořád je ožíraly kozy, dala jsme kolem toho plůtek, a pak na ně zapomněla. Teď se ten plůtek rozpadl a já jsem byla překvapená, že jsou už vzrostlé. Spletla jsem je dohromady a udělala z toho takové trojlipí. Tím to pro mě úplně skončilo,“ uzavírá SimOnaVinš.
