Podle odborníků by lidé při péči o komín zejména neměli šetřit. Měli by také dát přednost místním kominíkům, kteří dobře znají svůj rajón a vydají majiteli domu důvěryhodný doklad.

„Určitě se nevyplatí koupit nějaký papír za stokorunu od člověka zdaleka, který případný problém již vyřešit nepřijede,“ řekl Deníku Walter Sodomka z Komínové asociace sdružující odborníky na oblast komínů.

Ještě důležitější než každoroční kontroly spalinových cest jsou však podle Sodomky revize, jež jsou nezbytné u nového spotřebiče nebo při jeho výměně. Pokud však lidé třeba vymění krbová kamna za peletová a „zapomenou“ na revizi, porušují zákon. „To je podobné, jako provozovat auto bez techničáku. Při výměnách spotřebičů se často napáchají chyby, které reálně způsobují požáry a otravy,“ konstatoval Sodomka.

Škody za 50 milionů

Václav Geletič z pojišťovny Slavia uvedl, že v loňské topné sezoně došlo k 921 požárům se škodou za téměř 50 milionů korun. O rok dříve počet požárů přesáhl tisícovku. Podle hasičů jsou nejčastějšími příčinami špatná obsluha topidla a jeho nevhodná instalace, často ale i jiskry z komína nebo vznícení sazí.

Jestliže majitel domu po požáru nedoloží, že kontrola spalinových cest proběhla podle předpisů, může z pojišťovny těžko dostávat pojistné plnění. „Pokud dojde k požáru, budeme vyžadovat i dokument o revizi komínu,“ potvrdil Deníku mluvčí Allianz pojišťovny Václav Bálek. Uvedl však, že pojistné plnění v takovém případě společnost nekrátí automaticky. „Vždy nás zajímá příčina požáru, především pak to, zda nebyl založen úmyslně,“ prohlásil Bálek. „V praxi se s porušováním povinnosti setkáváme spíše výjimečně – v jednotkách případů,“ doplnil jeho kolega z pojišťovny Generali Honza Marek.

Individuální přístup pojišťoven ke klientům podle konkrétního případu potvrdil i Sodomka, který rovněž působí jako soudní znalec. „Pokud se ukáže, že pojistná událost vznikla v souvislosti s něčím, co by se během kontroly neodhalilo, tak podle našich zkušeností pojišťovna plnění nekrátí,“ podotkl.

Topná sezona přijde českou domácnost v průměru na desetitisíce korun. Lidé přitom mohou ušetřit třeba kontrolou a odvzdušněním radiátorů. Důležité je, aby v místnostech při topení neměli příliš vysokou teplotu. „Každý stupeň nad 21 °C představuje růst nákladů o dvě až šest procent,“ uvedla Zuzana Richterová z firmy Korado, která radiátory vyrábí.