Ve zdevastované podobě majetek v 90. letech v rámci restitucí převzal Aleš Lípa. Jeho prarodiče skončili v 50. letech kvůli odporu ke kolektivizaci venkova v káznici a i jejich děti měly Podřipsko zakázané. Ze Šumperska, kam byli vystěhováni, mohli Ctiněves s rodovým sídlem navštívit jen v době Dušiček. Lípova rodina převzala majetek v zanedbaném stavu a postupně ho dává do pořádku. Obnovila klasickou rostlinnou výrobu, na začátku chovala ovce. Pěstování chmele se stalo impulzem k založení malého pivovaru.

„Známí si dělali srandičky, že když pěstuji chmel, tak bych měl mít i pivovar. Bral jsem to s nadsázkou, ale nakonec se z toho stal nový obor podnikání. Letos jsme koncem dubna pivovárek zkolaudovali a 2. května obdrželi potvrzení od Celní správy. Plánovaný výstav, na který je postavena technologie, činí tisíc hektolitrů. V objektu máme ještě rezervy na případné rozšíření jak pro spilku, tak pro ležácké tanky," prozradil Aleš Lípa.

Pro pivo se hledá název

Podřipské pivo, což je prozatimní startovní název pro ctiněvský pěnivý mok, se stáčí do sudů. Na jeho výrobu dohlíží zkušený sládek, který pečuje i o pivo v minipivovaru v žateckém Chrámu chmele a piva, kde je využívána stejná technologie od stejného výrobce. Oficiální název pro pivo majitel přijme z návrhů, které mu dají příznivci pěnivého moku.

Pěnivého moku bude dostatek

„Nyní dokončujeme interiér malé hospůdky, venku předzahrádku. Mám zbožné přání otevřít ji hostům ještě o prázdninách, ale je tu ještě hodně práce, tak nechci nic předjímat. Věřím, že si k nám najdou cestu nejen domácí, ale i turisté mířící na Říp a zvláště příznivci piva vyráběného v malých pivovarech," dodává Aleš Lípa.

Ctiněvský pivovárek má šanci, že jeho pivo nalezne odbyt. Nejbližší malé pivovary jsou v Litoměřicích a další až v Praze. Výstav postačí nejen pro vlastní hospůdku, ale bude připraven uspokojit požadavky na pravidelné zásobování několika menších hospůdek v okolí.

Jedenáctka, pšeničné i speciály

První Podřipské pivo je jedenáctistupňové, vaří se už také desítka a pivovárek je zařízený i na výrobu pšeničného piva. Majitel předpokládá, že ke svátečním příležitostem vyrobí i silnější oblíbená speciální piva.

Malý pivovar ve Ctiněvsi nepoužívá k výrobě vodu studniční, ale z řadu, pro kterou vodárny garantují potravinářskou kvalitu. Protože je ale hodně tvrdá, musí ji upravovat. Další surovinou je moravský slad ze Záhlinic a kvasnice dodávané z Žateckého pivovaru.

Chmel si zemědělec vypěstuje sám

Aleš Lípa na rok přerušil pěstování českého poloraného červeňáku na pěti hektarech chmelnic. V další sezoně se k němu opět chce vrátit, aby ho podle možností využil i pro vlastní potřebu. Statek je vybavený malou česačkou i sušárnou chmele. Pěstitel je členem Chmelařského družstva Žatec a snaží se, aby po odbytu se mu zpět vrátila alespoň část vlastní produkce. Drobní zemědělci si vypomáhají technikou.

Je zbytečné, aby každý při výměře několika desítek hektarů vlastnil drahou sklízecí techniku. Kolega Alešovi Lípovi vymlátí kombajnem obiloviny a on mu na oplátku vypomůže dopravou. Zemědělec a nyní i pivovarník se má co ohánět. Není v tom ale sám, pomáhá mu celá rodina.